Cloudová repa­tri­ace — buzz­word, nebo log­ický trend

Firmy tedy začaly hle­dat alter­na­tivní řešení veře­jného cloudu — ten totiž nes­plnil očekávání. Po prvot­ním hypu se v mno­ha fir­mách ukáza­lo, že nák­la­dy jsou vlast­ně vyšší a fir­ma je svázaná ven­dor
lock-inem. A kromě pos­tup­ných krůčků byl před­staven i pro­ces cloudové repa­tri­ace — to je opuštění veře­jného cloudu a pře­sunutí aktiv­it přede­vším on-premise nebo na fyz­ick­ou infra­struk­tu­ru spravo­vanou poskytovatelem.

Vel­mi pěkně zpra­co­v­anou studii týka­jící se toho­to tématu dal dohro­mady Kiran Jew­ar­gi — Pub­lic Cloud to Cloud Repa­tri­a­tion Trend. My z ní použi­jeme pouze něk­teré hlavní body, pokud vás zajímá více detailů, celou studii najdete na odkazu. 

Již jsme zmínili, že obec­ně se za cloudovou repa­triaci považu­je pře­chod od velkých posky­to­vatelů veře­jného cloudu na on-premise řešení. Samozře­jmě ale, že tato definice je vel­mi omezená a vhod­nější by bylo říct, že si firmy vybíra­jí alter­na­tivní řešení vůči hyper­škálovým veře­jným cloudům. Bez ohle­du na jejich formu. 

Důležitým aspek­tem je, že fir­ma se podívá na své IT né jako na celek, ale jako na sou­bor aktiv­it, které jsou indi­viduál­ně defi­no­vané svý­mi potře­ba­mi. Původ­ní prob­lém s nenaplněný­mi nadě­je­mi totiž také vyplývá z toho, že firmy bezhlavě skoči­ly po službách velkých jmen, aniž by si prověři­ly, zda je pro jejich firmy ten­to krok tím správným krokem. Takové společnos­ti pak doje­ly na to, že se nechaly unést reklam­ní­mi slo­gany láka­jící­mi na všech­ny výhody, které ale pro tu danou společnost nikdy nemohly být realitou. 

Veře­jný cloud beze­s­poru fir­mám ušetřil investiční nák­la­dy do hard­waru. Tím, že tato oblast fun­gování byla plně v ruk­ou posky­to­vatele, zákazník se o ni skutečně nemusel starat.
Jenže to, co bylo ušetřeno na inves­ticích, se pak ste­jně vynaloži­lo
na vlast­nos­ti služ­by, které vůbec nemě­ly být zpoplatněné. 

Log­icky, když si kupu­ji cloud, platím za proná­jem výpočet­ních zdro­jů — pro­ce­sorů, pamětí a disků. To je napros­to v pořád­ku. Jenže veře­jný cloud požadoval po svých zákaznících poplatky za spuštění serverů nebo za přenos dat. Vešk­eré finanční výhody se vlast­ně proměni­ly v dost velk­ou noční můru. Navíc jsou tyto položky čas­to na fak­turách uve­de­ny takovým způ­sobem, že nemáte šan­ci zjis­tit, za co vlast­ně ten poplatek byl zapla­cen. Další výho­da vyletěla oknem — transparentnost. 

Na první pohled je to dost log­ické rozhod­nutí — když Microsoft posky­tu­je licence na oper­ační sys­témy, jdeme do Azu­ru, aby­chom mohli mít zvýhod­něné licence na naše vir­tuál­ní servery. Jenže pak přiš­lo to prozření, že licence jak­si zvýhod­něné jsou, ale vaše celé prostředí je uza­mčené u posky­to­vatele, který vás jen tak někam jinam nepustí. Pěkně mu zpí­vali, když ptáč­ka lapali, ale jakákoli jednoduchá exit strate­gie neex­is­tu­je. A to není výsa­da jen plat­formy Azure.

Jistě je pohodl­nější spravo­vat IT zázemí online než běhat po serverovně a tahat kabely. Jenže ten uzel se může udělat ste­jně snad­no jak na fyz­ick­ém kabelu, tak i ve vaší hlavě. 

Veře­jný cloud při­nesl před­kon­fig­urované ses­tavy vir­tuál­ních serverů, které neod­poví­da­jí přes­ně konkrét­ním potře­bám. Takže se musíte smířit s druhou nejlepší variantou. Navíc můžete být ještě penal­i­zo­vaní za to, že chcete tře­ba rych­le­jší disky — čím rych­le­jší disky, tím větší musí být. 

Ačkoli se veře­jný cloud za dobu svého fun­gování moc nevytáhl, není to tak, že je to prohnilé řešení, kterého je potře­ba se zbav­it. Narážíme opět na zák­lad­ní fakt, který mno­ho společnos­tí přehléd­lo a přehlíží — každá fir­ma musí zan­a­ly­zo­vat své potře­by a na zák­ladě toho udělat infor­mované rozhod­nutí. Pak sto­jí rozhod­nutí na rel­e­vant­ních dat­e­ch, a né na hypu nebo pocitech. Jak by řek­li The Clash — should I stay or should I go? 

První důleži­tou myšlenk­ou je — není cloud jako cloud. Veře­jný cloud globál­ního posky­to­vatele není ta jed­iná možnost. Druhou důleži­tou myšlenk­ou je nevní­mat celé vaše IT jako jeden homogen­ní celek..
Tak to totiž není — každá aktivi­ta nebo aplikace, každý sys­tém nebo pro­ces, všech­no má své poža­davky, které jsou speci­fické. Není tedy možné zobec­nit vhod­né provozní prostředí pro všech­no najednou. 

Ano, to je také možnost. Vaše analýza vám skutečně může říct, že služ­by veře­jného cloudu velkého posky­to­vatele jsou pro vás nejvýhod­nější. Může to být z pohle­du již navázaných služeb, které prostě nej­dou nahra­dit a bylo by eko­nom­icky nevýhod­né stavět vše od nuly někde jinde. Důvody ale můžou být různé, hlavně, aby byly postavené na správných informacích. 

Pokud byste uvažo­vali o výměně veře­jného cloudu za fyz­ick­ou infra­struk­tu­ru, možná nemusíte obě­to­vat ani jed­no. Hybrid­ní cloud je kom­bi­nací fyz­ické infra­struk­tu­ry a cloudu. Pokud tedy něk­terým aktiv­itám vaší firmy nevy­hovu­je veře­jný cloud, nechte tam pouze to, co se tam cítí dobře. 

Jak napovídá název — vícero cloudů je také možnost. Pokud chcete něco zacho­vat ve veře­jném cloudu, ale něco chcete dát jinam, ale né na žele­zo, potom je možným řešením jiný druh cloudové služ­by, která nejlépe pokry­je zbý­va­jící požadavky. 

Jak už jsme zmínili, není cloud jako cloud. Veře­jný cloud velké tro­jky není jed­iný veře­jný cloud. Pak máte k dis­pozi­ci lokál­ní posky­to­vatele, z nichž něk­teří se zaměřu­jí na skutečně osob­ní příst­up, což je něco, co větši­nou ve veře­jném cloudu chybí. 

Také může být řešením změ­na z vir­tuál­ního privát­ního serveru na vir­tuál­ní datové cen­trum. Pří­pad­ně také pře­chod ze SaaS na IaaS. Možnos­tí je spous­ta, byla by ško­da odsou­dit poten­ciál­ní efek­tivní řešení na zák­ladě špat­né zkušenos­ti s úplně jinou službou, a to jen pro­to, že sdílí své napo­jení na cloudové technologie. 

Pak je také možnost využít fyz­ick­ou infra­struk­tu­ru, ale trochu si jí ozvlášt­nit. Privát­ní cloud vám umožňu­je naplno pře­sunou vešk­eré IT na vlast­ní fyz­ick­ou infra­struk­tu­ru, zatím­co je provoz max­imál­ně efek­tivní díky vir­tu­al­izaci. Vlast­ně máte možnos­ti veře­jného cloudu na vlast­ním železe. 

Né každá fir­ma je Drop­box, který si může dovolit ode­jít z AWS a postavit si vlast­ní datové cen­trum. Pro takové pří­pady je tu možnost využít datového cen­tra jako služ­by. Kolokace umožňu­je zakotvit v datovém cen­tru, aniž byste museli vynaložit vysoké investiční nák­la­dy na vlast­ní prostředí a vybavení. 

A pak je tu řešení mezi vlast­ním datovým cen­trem a tím kolokačním — vlast­ní serv­er nebo serverov­na. Něko­lik fyz­ick­ých mašin a na tom, co je tře­ba. Jen si neza­pomeňte nejdřív ověřit, že to je skutečně to pravé ořechové. 

Na náladě? Na poc­i­tu? Na impulzu? Na důk­lad­né analýze? Můžeme vám jen pora­dit, jaké jsou možnos­ti, a také vám dát k dis­pozi­ci informace.