Didaktický design aneb jak se učíme učit

Ano, moderní počítačové, webové a mobilní aplikace by měly být vlastně tak intuitivní, že je uživatelé zvládnou snadno ovládat bez nutnosti studovat, jak daná aplikace funguje. Samozřejmě to není možné vždy, nicméně tento princip v návrhu aplikací je dobře známý a téma UI a UX designu je nesmírně důležité.

Ovšem v případě, že má aplikace za úkol uživatele mimo jiné také třeba něco naučit, je vhodné sáhnout k dalším významným principům. K takovým patří takzvaný didaktický design, což je postup, jakým jsou navrhovány, vyvíjeny a realizovány výukové materiály a vzdělávací zážitky. A to jak ve fyzické formě, tak čím dál častěji v té digitální.

Cílem je, aby daná výuková cesta dávala smysl a byla pro uživatele nejen poučná, ale i efektivní, atraktivní a zábavná.

Principy didaktického designu sahají v podstatě daleko do historie školství a vyšší důležitost začaly mít v dobách, kdy se objevily nové mediální platformy, jako fotografie, rozhlas nebo televize. Tato média totiž vytvořila příležitost ke vzniku poutavějších, názornějších a intenzivnějších materiálů než v minulosti.

Velký rozmach pak zažily principy didaktického designu v období druhé světové války, během níž armády hojně využívaly ke vzdělávání vojáků v řadě oblastí instruktážní filmy. Po válce tyto principy rychle zdomácněly i v dalších oblastech.

Principy a konkrétní postupy didaktického designu se přitom měnily nejen v závislosti na rozšiřování lidského poznání o tom, jak se lidé vzdělávají (zejména díky poznatkům z oblasti psychologie), ale také právě na rozvoji technologií. Například v 80. letech začaly vznikat první intenzivnější iniciativy, které řešily, jak mohou být ke vzdělávání použity počítače.

A i když v samotném školském systému zůstává zapojení digitální techniky v našich končinách často velmi nízké, je jasné, že v mnohém digitální technika ve vzdělávání získala v průběhu let na důležitosti.
Je to například i díky relativně snadné měřitelnosti, kterou její využití umožňuje. Autoři vzdělávacích řešení si tak mohou rychle ověřit, jak tato řešení vlastně fungují v praxi. Od samotného využití počítačové techniky jsme se přitom v tomto ohledu přesunuli do éry vzdělávání v online prostředí.

Uplatnění nacházejí principy didaktického designu skutečně v široké řadě případů, například včetně bankovnictví. ​„Didaktický design se v zásadní míře uplatňuje v projektu Skoala, který zavádí do škol program finančního vzdělávání a kompetencí pro 21. století v digitální formě. Za celým projektem stojí Nadace České spořitelny, která spolupracuje s odborníky z oblasti školství a vzdělávání,“ říká Julie Rytířová z České spořitelny.

Česká banka myslí na vzdělávání i ve vlastních řešeních a platformách. Příkladem je například George pro děti, internetové bankovnictví určené dětem. ​„Aplikace je navržena tak, aby se dětem přizpůsobila svým designem a vzdělávala je ve světě financí hravou formou,“ vysvětluje Rytířová. Vedle standardních funkcí, jako je přehled zůstatků a historie transakcí, tak aplikace obsahuje i produktové tutoriály seznamující děti s významem jednotlivých produktů. 

Přehledová obrazovka George dětem ukazuje také speciální zábavné finanční tipy, které se jim snaží svět financí přiblížit tak, aby je to bavilo. ​„Při přípravě aplikace jsme hledali ideální design v rámci UX testů přímo ve spolupráci s dětmi i jejich rodiči. To je v České spořitelně standardní postup. Každý customer journey expert má k dispozici nástroje, díky kterým může získat zpětnou vazbu od uživatelů a šít danou službu přímo na míru cílové skupině,“ vysvětluje Rytířová.

Oblast didaktického designu se samozřejmě dále rozvíjí. Nový impulz do oboru vnáší například využití AI, které umožní ještě více přizpůsobit vzdělávací zážitky vkusu a náladám uživatele.