Dobro­vol­né komu­ni­ty ve fir­mě, jako zdroj učení a rozvo­je tal­en­tu zaměstnanců!

Daniel propo­ju­je své dlou­ho­leté zkušenos­ti z IT, vzdělávání i práce s komu­ni­ta­mi. Působí jako interní konzul­tant v týmu Peo­ple Devel­op­ment, kde se zaměřu­je na rozvoj interních komu­nit­ních pro­gramů. ​„Nejsem kla­sický konzul­tant pro pro­jek­ty nebo pro­duk­ty. Mojí rolí je vytvářet prostředí, kde se lidé dobro­vol­ně zapo­ju­jí a posou­va­jí věci dál,“ vysvětlu­je. Jed­ním z klíčových pro­gramů, které má na starosti, jsou Klu­by expertů – skupiny interních ško­litelů, koučů a men­torů, kteří věnu­jí část svého času rozvo­ji kolegů. Ti pak společně připravu­jí webináře, work­shopy či vzdělá­vací mater­iá­ly a fun­gu­jí jako takz­vané com­mu­ni­ties of prac­tice. ​„Jde o menší skupiny lidí, které tvoří něco pro ostat­ní. Díky tomu se nejen učí a inspiru­jí, ale zároveň pod­poru­jí rozvoj celé orga­ni­zace,“ dodává Daniel. 

Komu­ni­ty nej­sou kla­sické týmy s man­ažerem, ale fun­gu­jí na prin­cipu dobro­vol­nos­ti a sdíleného záj­mu. Daniel jim pomáhá nas­tavit rámec a pravid­la, pod­poru­je samořízení a aktiv­i­tu členů a zároveň propo­ju­je jejich čin­nost s potře­ba­mi firmy. ​„Je to hledání rovnováhy mezi spon­tán­ní tvor­bou a strate­gick­ým ukotvením,“ vysvětlu­je. Díky tomu se lidem v komu­nitách dobře pracu­je, mají z čin­nos­ti radost a výsled­ky jejich spolupráce přináše­jí hod­no­tu celé organizaci. 

Daniel zdůrazňu­je, že práce s komu­ni­ta­mi přináší hod­no­tu jak jed­notlivcům, tak celé fir­mě. Zaměst­nan­ci díky ní získá­va­jí poc­it smys­lu a možnost věno­vat se aktiv­itám, které je baví a do nichž mohou vložit kus sebe. Sami si volí, na čem budou pra­co­v­at, a mají větší kon­trolu nad svým zapo­jením. Pro orga­ni­zaci je zase klíčové, že komu­ni­ty propo­ju­jí lidi napříč týmy, pod­poru­jí spoluprá­ci a otevíra­jí pros­tor pro sdílení zkušenos­tí i vznik nových nápadů. ​„Každá fir­ma chce pod­pořit mez­itý­movou spoluprá­ci, pro­tože tam vzniká nejvíc učení, sdílení, nových nápadů,“ vysvětlu­je Daniel. Komu­ni­ty podle něj navíc umožňu­jí učení skrze praxi a reál­né potře­by a stá­va­jí se živ­nou půdou pro ino­vace. ​„A právě pro­to mě to celé baví – dělat něco, co má pře­sah, co dává smysl a co zároveň přináší reál­ný efekt i pro fir­mu,“ dodává. 

V IT hra­je komu­ni­ta zásad­ní roli – ať už jde o tvor­bu, získávání infor­ma­cí, učení nebo vzá­jem­nou pod­poru. Mýtus osamělého ​„ajťá­ka“ zavřeného ve sklepě, který sám píše kód, podle Daniela neod­povídá real­itě. ​„Komu­nit­ně vznika­jí i zcela zásad­ní pro­jek­ty a většinu znalostí čer­páme z infor­mačních serverů, které jsou opět tvořené komu­ni­tou,“ vysvětlu­je. Spoluprá­ci posilu­je i umělá inteligence, ale ste­jně důležité zůstá­va­jí hackatho­ny, guildy, komu­nit­ní kon­fer­ence, záj­mová fóra nebo mee­tupy. ​„V pod­statě se dá říci, že IT je jed­na velká propo­jená, tvořící a učící se komu­ni­ta. Týká se to určitě i IT kmene v České spořitel­ně, kde ta vzá­jem­ná propo­jení už jsou nebo vznika­jí,“ dodává. 

Daniel se kromě rozvo­je interních komu­nit věnu­je také adop­ci metodiky Clifton­Strengths, která pomáhá zaměst­nancům lépe porozumět vlast­ním tal­en­tům. Test mapu­je pořadí 34 různých sil­ných stránek od schop­nos­ti dota­ho­vat věci přes empatii, až po strate­gické myšlení. ​„Jak­mile máme výsled­ky, můžeme s nimi dál pra­co­v­at např. lépe si orga­ni­zo­vat prá­ci, zlepšit komu­nikaci nebo efek­tivněji rozví­jet kom­pe­tence,“ vysvětlu­je. V bance na to navazu­je komu­ni­ta interních konzul­tan­tů, kteří vedou indi­viduál­ní i týmové konzul­tace a pomáha­jí zaměst­nancům přenést poz­natky do praxe. Součástí pro­gra­mu je také mez­inárod­ní online skupina napříč Erste, kde se lidé propo­ju­jí a sdíle­jí zkušenos­ti. Vedle toho se Daniel zapo­ju­je i do dalších komu­nit­ních ini­cia­tiv, napřík­lad v oblasti IT, interních ambasadorů či mar­ketingu. ​„Společně hledáme způ­so­by, jak komu­nit­ní příst­up využít nejen uvnitř banky, ale i směrem ven,“ dodává. 

Komu­ni­ta ve fir­mě není kla­sický tým se strik­t­ní struk­tur­ou, ale skupina lidí, která se pravidel­ně potkává a tvoří podle vlast­ního ryt­mu. Může fun­go­vat čistě online, v podobě pravidel­ných setkání, hackathonů či ve sdílených vir­tuál­ních i fyz­ick­ých pro­s­torech. Klíčové je, že člen­ové sami urču­jí, co chtějí řešit a jak se zapo­jí. Díky tomu přirozeně ros­tou, učí se od sebe navzá­jem a zároveň propo­ju­jí svou čin­nost s potře­ba­mi firmy. ​„A z toho vše­ho víření pak vznika­jí nejen užitečné věci pro ostat­ní, ale i jejich vzá­jem­né učení a hlubší propo­jení. Naše nejsil­nější komu­ni­ty jsou takové sko­ro kme­ny a mě těší u toho být,“ popisu­je Daniel s nadšením.