Engineering Excellence aneb, jak se mění engineering v České spořitelně
Dnes se AI stává běžnou součástí práce vývojářů, analytiků i testerů a mění způsob, jakým vzniká software a digitální produkty. Právě tomu se věnovala interní konference Engineering Excellence, kterou pro téměř dva tisíce lidí z IT uspořádal IT lead Jaroslav Rychna. Cílem nebylo představovat vzdálenou budoucnost, ale ukázat technologie, které mohou týmy využívat už dnes. „Chtěli jsme ukázat, jak se celý engineering posunul v používání AI a co může kdokoliv z nás využívat ve své každodenní práci.,“ říká.
IT jako partner byznysu
Konference ukázala širší proměnu, kterou IT v bance během posledních let prošlo. „Největší posun vidím v tom, že jsme se přestali dívat na IT jen jako na delivery organizaci. Dřív byla hlavní otázka „kdy to dodáte”. Dnes se stejně vážně ptáme, jakou kvalitu má naše architektura, jak rychle umíme bezpečně doručovat změny a jak dobrá je vývojářská zkušenost,“ říká Rychna.
Výrazný posun přineslo také využívání AI. Zatímco dříve byla především experimentem, dnes se stává běžnou součástí práce vývojářů, analytiků i testerů. Společně s tím vznikají nové způsoby spolupráce, odborné komunity a standardy, které pomáhají sdílet zkušenosti napříč celou technologickou organizací. Proměnou prochází také samotná kultura spolupráce. Vznikají odborné komunity, guildy nebo společné standardy, které pomáhají sdílet zkušenosti napříč celou bankou. Cílem je, aby dobré postupy nezůstávaly jen v jednotlivých týmech, ale postupně se staly součástí fungování celé technologické organizace.
Nezmeškejte žádné novinky ITT
Budoucnost IT v bance
Dalším krokem je podle Rychny posun k technologicky sebevědomé bance, kde IT není pouze servisní funkcí, ale aktivním partnerem při rozhodování o tom, jak budou vznikat nové produkty a služby. Technologie totiž často dokáže dříve než byznys ukázat, co je možné a jakým směrem se může produkt rozvíjet. „Nechci, abychom byli banka, která má IT. Chci, abychom byli banka, kde technologie spolurozhoduje o tom, co a jak stavíme,“ vysvětluje.
Jedním z důležitých kroků k této změně je podle něj platformní přístup. Interní platformy nemají být pouze nástroje, které týmy dostanou k dispozici, ale produkty s vlastní vizí, roadmapou a zpětnou vazbou od uživatelů. Velkou roli bude hrát také další rozvoj využívání umělé inteligence. Cílem není vnímat AI jako samostatnou novinku, ale jako přirozenou součást celého vývojového procesu – od analýzy přes vývoj a testování až po provoz. Největší změnou ale podle něj nebude samotná technologie, nýbrž způsob práce. „Pod tím vším je změna mindsetu od projektového dodání k dlouhodobému vlastnictví produktu. Ta je ze všeho nejpomalejší a žádný nástroj ji za nás neudělá,” shrnuje.
Inspirace mezi technologickými lídry
Česká spořitelna se podle Rychny v řadě oblastí přibližuje technologicky vyspělým firmám. Výhodou banky je především zkušenost s provozem kritických digitálních služeb pro miliony klientů a postupné zavádění principů běžných ve špičkových technologických organizacích – od produktových týmů propojujících Product, Design a Engineering až po sjednocování vývojového a DevOps prostředí.
„Skutečná technologická změna nevznikne jedním nástrojem. Vznikne kombinací technologií, způsobu řízení, architektury a kultury,“ říká Rychna. Právě proto není Engineering Excellence postavená jen na zavedení nových nástrojů, ale na dlouhodobé změně způsobu práce. Pro další posun vidí banka prostor především ve třech oblastech:
Rychlejší adopce změn – dostat nové standardy, nástroje a postupy rychleji do každodenní práce týmů.
Řízení na základě dat – lépe měřit rychlost vývoje, kvalitu, stabilitu služeb nebo zkušenost vývojářů.
Zjednodušování komplexity – postupně snižovat složitost architektury, historických systémů a procesů, které mohou brzdit další rozvoj.
Technologie, které změní vývoj
Největší změnu ve vývoji softwaru podle Rychny přinese agentické AI. Nejde už jen o nástroje, které pomáhají psát kód, ale o agenty schopné pracovat s kontextem, rozdělit zadání, navrhnout řešení, připravit testy nebo zkontrolovat výsledky. Ve Spořce už vznikají scénáře využití agentů v oblasti vývoje, analýzy nebo testování, které pomáhají pokrýt celý životní cyklus produktu.
Důležitým trendem je také platform engineering. Cílem je nabídnout vývojářům bezpečné a jednoduše použitelné prostředí, díky kterému nemusí opakovaně řešit infrastrukturu, pipeline nebo bezpečnostní nastavení. Roste také význam bezpečnosti přímo ve vývoji. Kontrola kvality a bezpečnostní pravidla už nemohou být až posledním krokem před nasazením, ale musí být přirozenou součástí celého procesu.
Kultura a způsob spolupráce
Současná vize banky je budovat kulturu skutečného engineeringu založenou na odbornosti, odpovědnosti, otevřenosti a ochotě učit se. Důležité je, aby jednotlivé týmy neřešily stejné problémy opakovaně, ale dokázaly sdílet zkušenosti a dobré postupy napříč celou organizací.
Klíčovou součástí této kultury je také ownership – tedy odpovědnost za celý životní cyklus produktu. Týmy nemají být zodpovědné pouze za samotné dodání změny, ale také za její provoz, bezpečnost a dlouhodobou udržitelnost. „Standardy, platformy a governance nemají být kontrola shora, mají být pomoc. Kulturu nevybudujeme nařízeními, ale tím, že dobré věci budou zároveň ty nejjednodušší na použití,“ říká.
Reálné use casy
Jedním z nejzajímavějších příkladů technologické proměny v bance je využití AI agentů napříč celým životním cyklem vývoje. Výrazný posun vidí banka například v oblasti analýzy a testování, kde agenti pomáhají zpracovat zadání, navrhovat user stories, připravovat akceptační kritéria nebo vytvářet testovací scénáře. AI přitom nenahrazuje člověka, ale mění jeho roli. Zatímco dříve lidé trávili více času manuálním dohledáváním informací a přípravou podkladů, dnes se mohou více soustředit na ověřování výsledků, doplnění kontextu a rozhodování.
Zkušenosti z praxe zároveň ukázaly, že samotné nasazení AI nástroje nestačí. Kvalita výsledků závisí na tom, jaký kontext agent dostane. Proto se Česká spořitelna postupně posouvá od jednoduchých promptů k propracovanějšímu systému instrukcí, agentů a specializovaných nástrojů pro jednotlivé týmy. „Nejde primárně o adopci nástroje. Technická stránka je paradoxně ta jednodušší. Zásadní je změna způsobu práce a myšlení celé organizace,“ uzavírá Rychna.
Právě schopnost rychle zkoušet nové možnosti, sbírat zpětnou vazbu a učit se za pochodu bude podle něj rozhodovat o tom, kdo dokáže potenciál umělé inteligence skutečně využít.