Jak se mění role ana­lytiků v České spořitelně?

Promě­na role ana­lytiků není izolo­vanou změ­nou jed­né pro­fese. V České spořitel­ně je součástí širší strate­gie, jejímž cílem je posunout způ­sob vývo­je pro­duk­tů směrem k mod­erním tech­no­log­ick­ým fir­mám. ​„Česká spořitel­na se vždy snaží porovná­vat s těmi nejlepší­mi na trhu. Aktuál­ně se chceme od efek­tivního vývo­je posunout takovým směrem, aby­chom se mohli porovná­vat s nejlepší­mi tech­no­log­ick­ý­mi fir­ma­mi,“ popisu­je Mar­tin Kopecký. 

Součástí této změny je zavádění mod­elu PDE (Prod­uct, Design, Engi­neer­ing), ve kterém se na vývo­ji pro­duk­tu podílí společně pro­duk­tový tým, design i engi­neer­ing. Ana­lytik přit­om nově není odd­ěle­nou rolí sto­jící mimo vývoj, ale stává se přirozenou součástí engi­neeringu. Cílem je vytvářet pro­duk­ty rych­le­ji, efek­tivněji a zároveň udržitelněji. 

Ještě donedáv­na byla role ana­lyti­ka v mno­ha fir­mách postavená přede­vším na sběru poža­davků a jejich předávání dál do vývo­je. Ana­lytik mapo­val potře­by klien­tů a uži­vatelů, připravo­val zadání, user sto­ries, busi­ness analýzy nebo dia­gramy a vytvářel kon­text pro další části týmu. Násled­ně pře­bírali prá­ci vývo­jáři, testeři nebo provozní týmy, zatím­co ana­lytik už se čas­to pře­sou­val k další­mu zadání. 

Právě v tom­to mod­elu ale podle Kopeck­ého vznika­lo něko­lik prob­lémů: ​„Zbytek týmu byl částečně odd­ělený od fáze tvor­by řešení. Ana­lytik byl ten, kdo for­mulo­val řešení, a tým ho pouze připomínko­val, což bylo zdlouhavé a bráni­lo to aktivnějším zapo­jení ostat­ních členů týmu.” 

Nový příst­up mění nejen samot­nou prá­ci ana­lyti­ka, ale přede­vším způ­sob fun­gování celého týmu. Mís­to indi­viduál­ní odpověd­nos­ti za ​„svou část“ práce přichází větší důraz na společ­nou odpověd­nost za pro­dukt. Nek­val­it­ní analýza, nedostatečné testování nebo tech­nický prob­lém už nej­sou vnímány jako prob­lém jed­né role, ale jako odpověd­nost celého týmu. To se podle Kopeck­ého výrazně promítá do většího ​„own­er­shipu“ pro­duk­tu. Každý člen týmu do něj aktivně přis­pívá a zanechává v něm svůj otisk. Pro­dukt tak nevzniká jen pos­tup­ným předáváním úkolů mezi jed­notlivý­mi profesemi. 

S promě­nou role přichází také nové poža­davky na znalosti a kom­pe­tence. Mod­erní ana­lytik by podle Kopeck­ého měl rozumět i oblastem, které dříve spadaly čistě do jiných rolí. Může jít napřík­lad o prá­ci s auto­mat­ick­ý­mi testy, porozumění provozní a bezpečnos­t­ní stránce aplikací nebo schop­nost uprav­it jednodušší části kódu. Ana­lytik se tak stává aktivním účast­níkem celého vývo­jového cyk­lu – od analýzy přes vývoj až po test­ing a nasazení do provozu. ​„Namís­to toho, že je z pohle­du týmu aktivní hlavně v začátku vývo­jového cyk­lu, podílí se na něm po celou dobu,“ vysvětlu­je Kopecký. 

Změ­na přináší ben­e­fi­ty jak pro týmy, tak pro jed­notlivce. Týmy získá­va­jí větší flex­i­bil­i­tu a lep­ší zas­tupitel­nost. Pokud vznikne úzké hrd­lo nebo něk­do vypadne, ostat­ní dokážou část práce převzít. Pro samot­né ana­lytiky zna­mená změ­na přede­vším širší rozh­led a možnost stát se plno­hod­not­nou součástí engineeringu. 

Sám Kopecký přiznává, že největší změ­nou pro něj bylo pře­nas­tavení vlast­ního přís­tupu k prá­ci: ​„Log­icky jsem tíhl k těm čin­nos­tem, které mi jdou nejlépe a bylo neje­fek­tivnější, když jsem je udělal sám. Teď aktivně přemýšlím nad tím, jestli není lep­ší, aby to udělal kole­ga a já ho pouze vedl.” 

Přestože se dnes čas­to disku­tu­je o tom, zda bude role ana­lytiků v agilním vývo­ji nebo v době AI ještě potře­ba, Kopecký podob­né úvahy odmítá. Podle něj analýza nezaniká, pouze se proměňu­je. ​„Analýza se mění, určitě je štíh­le­jší než dříve a AI mění způ­sob práce, ale pořád má neza­s­tupitel­nou roli ve tvor­bě pro­duk­tu,” uzavírá.