Jak vypadá zákulisí organizace konference HUSTEF?

„S organizátory HUSTEFu se znám už dlouho. Před lety jsme spolupracovali v rámci mezinárodní organizace ISTQB – oni z Maďarska, já z Česka,“ vzpomíná Jana. ​„Asi před 16 lety jsme v Praze pořádali konferenci o testování a oni si ji přišli prohlédnout, protože chtěli podobnou akci zorganizovat doma. Organizátoři HUSTEFu tak čerpali z této zkušenosti a jejich vlastní konference letos slaví již 15. ročník s rostoucí návštěvností. S narůstajícím počtem návrhů na prezentace rostla i potřeba většího týmu hodnotitelů, do kterého byla následně zapojena i Jana. 

A pokolikáté je Jana v roli organizátora? ​„No, to ani nevím, jak spočítat,” směje se. ​„Pořádali jsme šest ročníků české konference Czech Test, kterou jsem měla na starosti z programového hlediska a několikrát jsem ji i moderovala. Speakeři byli napůl čeští, napůl zahraniční, takže vše probíhalo v angličtině.“ Jako spoluorganizátor nebo moderátor panelových diskuzí se zúčastnila i dalších akcí, třeba na TesenaFestu nebo Testing United, který se pořádá po celé Evropě. Právě na konferenci HUSTEF je navíc už deset let aktivní členkou programového a hodnotícího výboru. 

HUSTEF je obecná konference pro všechny, koho zajímá testování – ať už začátečníky, manažery, nebo technické nadšence.
​„V posledních letech se účastní přes 700 lidí,“ popisuje Jana. ​„Konference trvá dva dny a běží na třech paralelních stopách: technická, manažerská a speciální téma. Den předtím jsou tutoriály, např. minulý rok byl hodně zajímavý workshop na téma accessibility testing,“ popisuje Jana. Součástí jsou také různé soutěže, poradny a networking, kde si účastníci mohou vyměnit zkušenosti a kontakty. 

„Každá konference to řeší jinak,“ říká Jana o procesu výběru příspěvků. ​„U nás nejprve každý hodnotitel dostane seznam přihlášených příspěvků a rozhodne, které jsou mu blízké a které by hodnotit neměl kvůli konfliktu zájmů. Pak algoritmus rozdělí příspěvky tak, aby každý návrh hodnotilo zhruba pět lidí.“ Každý hodnotitel pak dá příspěvku skóre a zároveň uvede, jak moc se cítí být v daném tématu odborníkem – tzv. ​‘level of confidence’, což ovlivňuje váhu hodnocení. Důležité je, že organizátoři vždy poskytují autorům zpětnou vazbu – proč byly jejich návrhy vybrány, nebo naopak co by mohli zlepšit. Následně se sestaví výsledné pořadí a organizační tým program doladí tak, aby byl pestrý a bez duplicit. 
Letos dostali organizátoři konference několik stovek návrhů. ​„Většina byla opravdu kvalitních, takže rozhodování bylo hodně náročné,“ podotýká Jana. 

Jaká jsou hlavní kritéria, podle kterých organizátoři hodnotí kvalitu návrhů? Faktorů a pravidel je několik. Neakceptují se například komerční přednášky ve smyslu propagace placených nástrojů. Dále se zaměřují na to, zda návrh odpovídá tématu konference pro daný rok. Hodnotí se také zkušenosti speakera, přičemž to ale neznamená, že nejsou podporováni začínající řečníci – naopak i na ně je brán zřetel. Význam má rovněž pestrost témat, aby se příspěvky nepřekrývaly, co bylo na programu v minulých letech, aby se neopakovaly, a další okolnosti. 

Hlavním hitem mezi tématy je AI. ​„Také accessibility testing stále hraje roli, i když to podle mě už je spíš povinnost než trend,“ usmívá se Jana. Krom toho samozřejmě stoupá a klesá popularita různých nástrojů, například pro automatizované nebo výkonnostní testování. 

Popularita konference roste, a s tím i atraktivita pro přednášející. ​„Laťka je nastavena vysoko už od začátku. Dáváme důraz na diverzitu – zkušení i začínající speakři, různé kouty světa, muži i ženy. Některá jména se objevují pravidelně, jiní zazáří jen jednou, ale každý, kdo se do toho pustí, si zaslouží respekt. A hlavně – všichni, kdo hodnotí i přednášejí, se díky tomu neustále učí a rostou,“ vyzdvihuje Jana.