hledat

Začněte vyhledáváním výše

  1. Domů
  2. Články
  3. Jak vytvořit dobrou exit strategii?

Jak vytvořit dobrou exit strategii?

Jan Hes
Jak vytvořit dobrou exit strategii?

Exit strate­gie je strašákem, které­mu se snaží vyh­nout spous­ta firem. Když pak při­jde prob­lém, vzpomí­na­jí na tu chvíli, kdy se rozhodli strate­gii nenapláno­vat a teď na to doplácí. Je to ale skutečně takový prob­lém? Je prav­da, že je to teo­ret­ický plán, které­mu musíte věno­vat čas a energii, ale pořád je to lep­ší než pak vešk­eré IT ztratit v černé díře, pro­tože se stal problém.

A nenechte se nachy­tat na švestkách – exit strate­gie je vždy povin­nost zákazní­ka, né posky­to­vatele služ­by. Je to vaše záchran­né lano pro pří­pad, že potře­bu­jete změnit infrastrukturu. 

Exit strate­gie a posky­to­va­tel řešení

Exit strate­gie je váš plán B, jak utéct od součas­ného posky­to­vatele infra­struk­tu­ry. Důvody mohou být různé – posky­to­va­tel ukonču­je službu, doš­lo k velké­mu prob­lé­mu nebo jen vaše fir­ma našla lep­ší řešení a potře­bu­je tedy vše přemigrovat. 

Důležitým krokem je si zjis­tit, zda sám posky­to­va­tel do smlou­vy nedává doložku o exit strate­gii. Abyste si ji vy nedali pěkně dohro­mady a pak jste ste­jně nenarazili na to, že posky­to­va­tel vám napřík­lad data vyex­por­tu­je v úplně jiném for­má­tu, který je vám ste­jně nanic. 

Ještě než se pustíme do jed­notlivých oblastí, které je dobré do exit strate­gie zahrnout, uvedeme si jed­no varování — exit strate­gie se netýká pouze sin­gle ven­dor infra­struk­tu­ry. Pokud vaše fir­ma běží v mul­ti­cloudu, u každé aktiv­i­ty, které běží u jiného posky­to­vatele,
je nut­né pod­mínky odchodu nas­tavit zvlášť. Co posky­to­va­tel, to jiné možnosti. 

Obsah exit strategie

Nyní už se podíváme na ty jed­notlivé oblasti, které je dobré v rám­ci odchodového plánu zohled­nit. Budeme čer­pat z pod­kladů vydaných KMPG

Analýza součas­ného stavu

Tenhle bod je určitě strašně šoku­jící. Abyste se mohli hnout, musíte vědět, kde jste. Součástí každé exi­tové strate­gie by měl být popis stá­va­jícího stavu architek­tu­ry, infra­struk­tu­ry a návazných pro­cesů.
To čas­to bývá kamen­em úrazu, pro­tože ten­to bod také naz­naču­je,
že je potře­ba ho udržo­vat aktuál­ní. Čím detail­nější popis, tím samozře­jmě více práce s aktu­al­iza­ce­mi plánu, ale tím také lep­ší připravenost a infor­movanost ve chvíli, kdy dojde k potře­bě odchodu. 

Navíc by takový analýza měla exis­to­vat už ze chvíle, kdy jste hledali vhod­nou infra­struk­tu­ru. Je to totiž ten nejzák­lad­nější pod­klad pro efek­tivní výběr. Pokud jste si tedy udělali domácí úkol při výběru,
tak tuto část strate­gie máte hotovou. Než samozře­jmě něco změníte. 

Iden­ti­fikace klíčových aspektů

Jinak řečeno – můžete něco obě­to­vat? Né nadar­mo se aktiv­i­ty rozdělu­jí na kri­t­ické a nekr­i­t­ické. V pří­padě skutečně ohrožu­jící situ­ace, můžete ve svém plánu speci­fiko­vat pri­or­itu jed­notlivých aktiv­it tak, aby se pří­pad­ně dalo řídit časovým plánem tak, aby doš­lo ale­spoň k zachování kri­t­ick­ých procesů. 

Zní to hrozně, samozře­jmě, že budete chtít zacho­vat všech­no,
ale může nas­tat situ­ace, kdy prostě možnos­ti budou omezené – čas nafouknout nejde. Je tedy důležité, aby tuto situaci přeži­lo to nejzák­lad­nější, díky čemuž vaše fir­ma může fun­go­vat dál.

Analýza rizik a vhod­ných reakcí

Co vás ohrožu­je? Něk­teré fak­to­ry budou pro firmy ste­jné, jiné budou indi­viduál­ní. Uděle­jte si sez­nam rizik, jejich vážnos­ti a poten­ciálu,
že se naplní. To vám dá dobrý přehled o tom, co můžete čekat a jak můžete reagovat. 

V rám­ci před­chozí části strate­gie budete mít uve­de­nou časovou alokaci, která je potře­ba na kaž­dou aktiv­i­tu, aby bylo možné ji zachránit. Pak si můžete jednoduše napárovat rizika na aktiv­i­ty,
které v rám­ci daného prob­lé­mu bude možné zachránit. 

Časový plán pro­jek­tu (plán migrace, čas na nalezení nového vhod­ného řešení) 

Tato část úzce sou­visí s před­chozí­mi myšlenka­mi. Každá aktivi­ta
vám dá své poža­davky a každé riziko vám dá své lim­i­ty. Je tu ale ještě jed­na oblast, na kter­ou se dá lehce zapome­nout.
Konkrét­ní situ­ace bude vyžadovat konkrét­ní časový plán, takže je nut­né počí­tat s tím, že reakce bude muset zahrnovat i poskládání jed­notlivých aktiv­it za sebou. Pokud budete mít správně zpra­co­v­aný rozpis aktiv­it a rizik, pak na ten­to plán neb­ude potře­ba tolik času.

Také ale neza­pomeňte na to, že budete ve většině pří­padů, když uplat­níte exit strate­gii, hle­dat jiné řešení. A to také není jako lusknutí prstem a raz, dva je tu nová architek­tu­ra.
Konkrét­ní poža­davky musí být vyhod­no­ce­ny v kon­tex­tu možnos­tí trhu. Takže si na to neza­pomeňte dát dost času, pro­tože rozhod­nutí o tak­to důležité věci dělaná zbrkle narych­lo větši­nou nedopada­jí dobře. 

Vyhod­no­cení situ­ace pro začátek přechodu

Takhle část úplně není součástí strate­gie, ale je to spíše reakce na situ­ace, které máte pop­sané v analýze rizik. Pokud ji máte sep­sanou, pak také potře­bu­jete přidělit něko­mu ten úkol, aby hlí­dal, zda není potře­ba exit strate­gii uplat­nit. Jinak je to kus papíru, který vám nepomůže. 

Mohlo by vás také zajímat

Jak vytvořit dobrou exit strategii?