Jaké technologie a přístupy vedou k úspěšnému vývoji produktu?
Ve světě produktového managementu je důležité mít nejen technické dovednosti, ale i schopnost chápat, jakým způsobem technologie a uživatelské potřeby spolu souvisejí. V následujícím rozhovoru s Tomášem Havlíčkem, Chapter Lead pro Product Owners ve České spořitelně, se podíváme na jeho metody a techniky, které využívá k vývoji úspěšných produktů.
Klíčový přístup Product Tria
Product Trio představuje tým tří klíčových rolí, které spolupracují od samého začátku vývoje produktu. Jeho cílem je zajistit, aby produkt byl nejen technicky realizovatelný, ale také životaschopný a atraktivní pro uživatele. Tento přístup je zásadní jak při tvorbě nových produktů, tak při vylepšování těch stávajících.
Tým Product Tria tvoří:
Product Manager – odpovídá za viabilitu (tj. obchodní úspěšnost a udržitelnost produktu).
Product Designer – zaměřuje se na desirabilitu (použitelnost a atraktivitu pro uživatele).
Software Engineer – zajišťuje feasibilitu (technickou realizovatelnost produktu).
Největší přínos spočívá v tom, že všichni členové Product Tria jsou zapojeni do Product Discovery fáze a mají přímý kontakt s uživateli. To znamená, že pravidelně sbírají zpětnou vazbu, analyzují ji a společně rozhodují o prioritách.
Jak probíhá prioritizace?
Prioritizace probíhá ve dvou úrovních.
Prioritizace příležitostí:
Kolika zákazníkům pomůže vyřešení daného problému?
Jak tato změna ovlivní pozici produktu na trhu?
Jaký dopad bude mít na společnost?
Jak důležitý je tento problém pro zákazníky?
Prioritizace řešení:
Viabilita – Je řešení obchodně udržitelné?
Desirabilita – Odpovídá potřebám uživatelů?
Feasibilita – Je technicky realizovatelné?
Tento přístup zajišťuje, že se tým soustředí na to nejhodnotnější a má jasně definovaný směr pro další období, což vede k dosažení klíčových produktových výsledků (outcomes).
Propojení Discovery a Delivery
„Další výhodou Product Tria je vzájemná zastupitelnost – díky úzké spolupráci všichni rozumí nejen tomu, co děláme, ale hlavně proč to děláme,” říká Tomáš Havlíček. Je důležité zmínit, že Product Trio je součástí širšího squadu. Hlavní rozdíl oproti ostatním členům týmu spočívá v tom, že trio tráví více času v Product Discovery fázi než v Product Delivery.
Product Discovery = hledání příležitostí a validace řešení na základě zpětné vazby od uživatelů.
Product Delivery = samotný vývoj a implementace produktu.
Nezmeškejte žádné novinky ITT
Roadmapa
Produktovou roadmapu lze efektivně řídit pomocí několika klíčových metod zaměřených na identifikaci příležitostí a dosažení zákaznické hodnoty.
1. Prioritizace na úrovni příležitostí, nikoli řešení
Důraz je kladen na problémy a potřeby zákazníků namísto konkrétních funkcí. Při rozhodování se zohledňuje počet ovlivněných zákazníků, dopad na trh a důležitost řešení.
2. Outcomové roadmapy
Plánování se soustředí na změnu uživatelského chování a dosažení obchodních cílů, nikoli na pouhé dodání funkcionalit. Tato roadmapa je orientována na to, jakým způsobem změníme uživatelské chování nebo jak konkrétní řešení pomůže zákazníkům.
3. Now, Next, Later
Tento přístup dává jasnou strukturu pro časové plánování a rozdělení funkcionalit:
Now: Aktuální priority s největší hodnotou.
Next: Krátko – až střednědobé cíle.
Later: Dlouhodobé iniciativy s nižší prioritou.
Tento formát nám pomáhá nejen plánovat v různých časových horizontech, ale také se vyhnout “feature creep” (neustálému přidávání nových funkcí bez přemýšlení o celkovém záměru).
4. Kombinace outcome roadmapy a Now-Next-Later
Tento model umožňuje flexibilní plánování, zaměřené na dosažení obchodních výsledků. Umožňuje flexibilně reagovat na změny trhu a potřeb zákazníků bez omezení na fixní termíny a funkcionality, které se nemusí vždy podařit splnit.
Přístup pomáhá udržet roadmapu strategickou, přizpůsobivou a zaměřenou na skutečné potřeby zákazníků.
Klíč k porozumění a inovativnímu řešení
Problémy jako příležitosti
Nejdůležitější sdělení je, že bychom na problémy měli nahlížet jako na příležitosti. Důvod je prostý – když se na situaci díváme jako na problém, naše reakce jsou obvykle stresové a svazující. Pokud však vnímáme problém jako příležitost, máme možnost přistoupit k němu s jiným pohledem a otevřenější myslí. Tato změna přístupu nám umožňuje vidět možnosti, které by nám jinak unikly.
Nejde jen o řešení, ale o porozumění problému
Druhé poselství je, že hledání řešení by mělo přijít až po důkladné analýze problému. Nejde jen o to vymyslet řešení, ale správně porozumět jádru problému, který řešíme. Hledat příležitosti a důvody, proč je problém relevantní, je klíčové. Až potom přichází výběr ideálního řešení. Často se dnes stává, že se na problém reaguje tím, že ihned navrhneme aplikaci. Ale je to skutečně to, co náš koncový uživatel potřebuje? To je otázka, kterou bychom si měli klást před každým rozhodnutím.
Jak vytvořit úspěšný produkt?
Pro vytvoření úspěšného produktu je klíčové správně sestavit tým a nastavit Way of Work od samého začátku. „Pokud tým od začátku chápe kontext problému a je angažovaný v procesu discovery, bude lépe reagovat na změny a přizpůsobovat produkt tak, aby splnil reálné potřeby uživatelů,” říká Tomáš Havlíček.
Další důležitou roli hraje zákazník. Bez neustálé zpětné vazby a hlubokého porozumění potřebám zákazníků není možné vyvinout produkt, který bude opravdu relevantní. Tým by měl pravidelně testovat různé verze produktu a upravovat je na základě reálných reakcí uživatelů.
Správné fungování celého squadu je zásadní. Klíčové je dodržování agilních ceremonií a sdílení informací. „Osobně považuji refinement za jednu z nejdůležitějších ceremonií. V této fázi je nezbytné, aby všichni členové squadu věděli a chápali, co děláme, ale především proč to děláme. Je nutné podporovat kulturu self-organized týmů, kde není úkolem Product Ownera nebo Managera přesně říkat, co se má vyrábět, ale spíše vysvětlovat kontext, proč to děláme, a poskytnout týmu potřebné informace” dodává Tomáš.
Service blueprint: Vizualizace pro lepší spolupráci
Service Blueprint je vizuální nástroj pro mapování produktu/služby, který pomáhá organizacím pochopit a zlepšit zákaznickou zkušenost a vnitřní procesy. Jedná se o podrobný diagram, který zachycuje všechny interakce mezi zákazníkem, zaměstnanci a systémy v rámci poskytování služby.
Storyboardy jsou vizuální nástroje zobrazující sekvenci klíčových momentů procesu včetně uživatelské cesty která zaznamenává uživatelské pain points, které chceme odstranit. Jsou dalším nástrojem, který Tomáš Havlíček doporučuje pro efektivní vývoj produktu. Pomáhají vizualizovat scénáře uživatelských interakcí a usnadňují diskusi v týmu. Tento nástroj je užitečný nejen pro zajištění konzistence v designu, ale i pro rychlé rozhodování a testování nových konceptů.
Hlavní účely storyboardu:
Plánování: Pomáhá organizovat děj, uživatelskou cestu nebo interakce. Strukturuje, jak budou jednotlivé kroky probíhat a jak produkt bude fungovat.
Vizualizace: Umožňuje týmu vizuálně představit, jak bude produkt nebo uživatelská interakce vypadat v praxi, což usnadňuje pochopení celkového záměru a zajišťuje, že všichni v týmu mají stejnou představu.
Komunikace: Slouží jako nástroj pro týmovou diskusi a zpětnou vazbu. Tým snadno vidí, co funguje a co je potřeba upravit, což podporuje rychlé a efektivní rozhodování.
Nástroje a techniky pro zlepšení týmové komunikace
Pro zlepšení týmové komunikace je klíčové pravidelně vést retrospektivy každé dva týdny, které umožňují týmu hodnotit, co fungovalo, co je třeba zlepšit a definovat kroky pro další zlepšení. Důležité je také vytvořit prostředí, kde se každý cítí pohodlně a bezpečně, což podporuje otevřenost, kreativitu a spolupráci.
Vytvoření týmové kultury, kde je důraz kladen na hodnotu, kterou produkt přináší uživatelům, je zásadní. „Práce s produktovými metrikami poskytuje konkrétní zpětnou vazbu, kterou lze využít k rychlé úpravě strategie a produktu podle reálných potřeb trhu,“ radí Tomáš Havlíček. Tímto způsobem tým zaměřuje své úsilí na to, co je pro zákazníky opravdu důležité, a podporuje vzájemnou komunikaci a spolupráci.
