Jako Metuza­lém? Stručná his­to­rie AI i výh­led do budoucna

Myšlenky na umělou inteligen­ci se táh­nou skrze dáv­nou his­torii lid­st­va. V řecké mytologii napřík­lad exis­tu­je posta­va bron­zového obra Talose, který chránil ostrov Kré­ta před nájezdy nepřá­tel­ských lodí. Různé umělé bytosti a stro­je byly zdro­jem fasci­nace v novověku,
však čeští tele­vizní divá­ci moc dobře zna­jí tře­ba příběh bájné ženy Sir­ael. Další vlnu záj­mu při­nes­la průmyslová rev­oluce, kdy se napřík­lad zrodi­lo i Franken­steino­vo mon­strum. V úvo­du 20. sto­letí zanechal nes­maza­tel­nou stopu v této oblasti i český spiso­va­tel Karel Čapek, který v dra­matu R.U.R. poprvé použil slo­vo robot.

Na první náz­naky v praxi funkční umělé inteligence jsme si ale museli počkat. Brit­ský matem­atik Alan Tur­ing napřík­lad v roce 1950 navrhl imi­tační hru, kter­ou dnes známe jako Tur­ingův test. Pokus, kdy člověk komu­niku­je se dvě­ma sub­jek­ty – člověkem a stro­jem – a má poz­nat, s kým komu­niku­je (a když to nepozná, dá se stroj považo­vat za inteligent­ní), vznikl ještě dříve, než vlast­ně byla taková komu­nikace možná.

Samot­ný pojem umělá inteligence pak nejspíš poprvé použil v roce 1955 John McCarthy z MIT, o rok později se na Dart­mouth Col­lege kon­al menší prázd­ni­nový work­shop, jehož účast­ní­ci se na dlouhou dobu stali hlavní­mi aktéry ve svě­tovém vývo­ji umělé inteligence. Kon­cem 50. a počátkem 60. let tak napřík­lad vznikaly první počí­tačové neu­ronové sítě schop­né učení. Co vlast­ně AI je a co dovede, pak v roce 1961 prak­ticky ukázal stroj naz­vaný MENACE. 

To je ses­ta­va 304 kra­biček od sirek naplněných barevný­mi korálky. Ses­ta­va urču­je strate­gii pro hru piškvorky a s ros­toucím počtem her
se stroj učí, zlepšu­je se a dovede čím dál častěji nad pro­tihráčem vítěz­it. V původ­ní podobě musel tahy provádět člověk (ale určo­val
je klíč kra­biček), dnes si MEN­ACE můžete vyzk­oušet online. Za další mil­níky ve vývo­ji AI jsou považovány napřík­lad chat­bot ELIZA (umělý psy­choter­apeut z MIT) nebo robot Shakey (autonom­ní robot vní­ma­jící okolí) z druhé poloviny 60. let.

Jenže další vývoj nebyl tak rych­lý, jak mnozí očeká­vali.
V letech 1974 – 1980 přiš­lo období zvané první AI zima,
kdy se finan­cov­ání vývo­je v oblasti AI smrsk­lo na min­i­mum.
Od počátku 80. let pak opět nabral vývoj na obrátkách, a to zejmé­na v podobě takz­vaných expert­ních sys­témů, řešení, která uměla pra­co­v­at se znalost­ní­mi báze­mi v určitých konkrét­ních oborech.
Na přelo­mu 80. a 90. let min­ulého sto­letí zase doš­lo k určité­mu útlu­mu oboru (druhá AI zima). V té době se ale obje­vu­jí tře­ba i první pokusy se samořiditel­ný­mi auty.

V roce 1996 pak dokázal počí­tač Deep Blue něco, co zatím žád­ný stroj nedovedl: porazil šachového velmis­tra Gar­ry­ho Kas­paro­va. V novém tisí­ciletí přiš­ly další úspěchy na poli autonom­ních vozidel, zároveň odstar­to­vala inten­zivní práce s takz­vaný­mi velký­mi daty a učení z nich. Tady byl vlast­ně položen zák­lad dnešních AI mod­elů. Dnes tak známá společnost Ope­nAI, která vyvíjí Chat­G­PT, vznikla až v roce 2015. Ještě předtím se podaři­lo pokořit další mil­ník: počí­tač IBM Wat­son vyhrál v roce 2011 ve vědo­most­ní soutěži Riskuj (Jeop­ardy), musel přit­om správně pocho­pit běžným slovem pok­lá­dané otázky. V tomtéž roce vznikla tře­ba hlasová asis­ten­t­ka Siri.

Od té doby dokázaly počí­tače poraz­it ty nejlepší hráče v hrách jako Go nebo pok­er. První mod­el Chat­G­PT vznikl v roce 2018, pro veře­jnost se sta­la dos­tup­nou až verze 3.5 v roce 2022. Ani její další iter­ace ale pořád vlast­ně nej­sou inteligent­ní. Chat­G­PT a jiné podob­né AI chat­bo­ty a mod­e­ly totiž stále nedove­dou nic vymýšlet tak, jak to umí člověk. Tvoří pouze z dos­tup­ných zdro­jů dat. K takz­vané obec­né umělé inteligen­ci, která bude mít schop­nos­ti kreativ­i­ty jako člověk, máme podle vše­ho zatím ještě daleko.