Jako Metuzalém? Stručná historie AI i výhled do budoucna
Takzvaná umělá inteligence fascinuje lidstvo od nepaměti. Coby samostatná disciplína ovšem AI vznikla až v druhé polovině 50. let 20. století. Od té doby zažila AI různé vzestupy a pády a dostala se do fáze, kdy začíná být skutečně zajímavým nástrojem. Ovšem zároveň má před sebou ještě dlouhou cestu.
Myšlenky na umělou inteligenci se táhnou skrze dávnou historii lidstva. V řecké mytologii například existuje postava bronzového obra Talose, který chránil ostrov Kréta před nájezdy nepřátelských lodí. Různé umělé bytosti a stroje byly zdrojem fascinace v novověku,
však čeští televizní diváci moc dobře znají třeba příběh bájné ženy Sirael. Další vlnu zájmu přinesla průmyslová revoluce, kdy se například zrodilo i Frankensteinovo monstrum. V úvodu 20. století zanechal nesmazatelnou stopu v této oblasti i český spisovatel Karel Čapek, který v dramatu R.U.R. poprvé použil slovo robot.
Na první náznaky v praxi funkční umělé inteligence jsme si ale museli počkat. Britský matematik Alan Turing například v roce 1950 navrhl imitační hru, kterou dnes známe jako Turingův test. Pokus, kdy člověk komunikuje se dvěma subjekty – člověkem a strojem – a má poznat, s kým komunikuje (a když to nepozná, dá se stroj považovat za inteligentní), vznikl ještě dříve, než vlastně byla taková komunikace možná.
První kroky v praxi
Samotný pojem umělá inteligence pak nejspíš poprvé použil v roce 1955 John McCarthy z MIT, o rok později se na Dartmouth College konal menší prázdninový workshop, jehož účastníci se na dlouhou dobu stali hlavními aktéry ve světovém vývoji umělé inteligence. Koncem 50. a počátkem 60. let tak například vznikaly první počítačové neuronové sítě schopné učení. Co vlastně AI je a co dovede, pak v roce 1961 prakticky ukázal stroj nazvaný MENACE.
To je sestava 304 krabiček od sirek naplněných barevnými korálky. Sestava určuje strategii pro hru piškvorky a s rostoucím počtem her
se stroj učí, zlepšuje se a dovede čím dál častěji nad protihráčem vítězit. V původní podobě musel tahy provádět člověk (ale určoval
je klíč krabiček), dnes si MENACE můžete vyzkoušet online. Za další milníky ve vývoji AI jsou považovány například chatbot ELIZA (umělý psychoterapeut z MIT) nebo robot Shakey (autonomní robot vnímající okolí) z druhé poloviny 60. let.
Jenže další vývoj nebyl tak rychlý, jak mnozí očekávali.
V letech 1974 – 1980 přišlo období zvané první AI zima,
kdy se financování vývoje v oblasti AI smrsklo na minimum.
Od počátku 80. let pak opět nabral vývoj na obrátkách, a to zejména v podobě takzvaných expertních systémů, řešení, která uměla pracovat se znalostními bázemi v určitých konkrétních oborech.
Na přelomu 80. a 90. let minulého století zase došlo k určitému útlumu oboru (druhá AI zima). V té době se ale objevují třeba i první pokusy se samořiditelnými auty.
Chytřejší, ale stále ne inteligentní
V roce 1996 pak dokázal počítač Deep Blue něco, co zatím žádný stroj nedovedl: porazil šachového velmistra Garryho Kasparova. V novém tisíciletí přišly další úspěchy na poli autonomních vozidel, zároveň odstartovala intenzivní práce s takzvanými velkými daty a učení z nich. Tady byl vlastně položen základ dnešních AI modelů. Dnes tak známá společnost OpenAI, která vyvíjí ChatGPT, vznikla až v roce 2015. Ještě předtím se podařilo pokořit další milník: počítač IBM Watson vyhrál v roce 2011 ve vědomostní soutěži Riskuj (Jeopardy), musel přitom správně pochopit běžným slovem pokládané otázky. V tomtéž roce vznikla třeba hlasová asistentka Siri.
Od té doby dokázaly počítače porazit ty nejlepší hráče v hrách jako Go nebo poker. První model ChatGPT vznikl v roce 2018, pro veřejnost se stala dostupnou až verze 3.5 v roce 2022. Ani její další iterace ale pořád vlastně nejsou inteligentní. ChatGPT a jiné podobné AI chatboty a modely totiž stále nedovedou nic vymýšlet tak, jak to umí člověk. Tvoří pouze z dostupných zdrojů dat. K takzvané obecné umělé inteligenci, která bude mít schopnosti kreativity jako člověk, máme podle všeho zatím ještě daleko.
