Když někdo nemá den. Tady je sedm nejpikantnějších IT failů

S tím, jak v každodenním životě stále více spoléháme na počítače, se zvyšuje i riziko významných následků různých chyb, k nimž může v digitálním světě dojít. Už jedno uniklé heslo dokáže napáchat významné škody. Začít to může ukradenými účty na sociálních sítích, končit vyluxovaným kontem nebo krachem celých firem. I proto je v IT tak důležitá čím dál častěji zdůrazňovaná bezpečnost. Ale také disciplína. Většina velkých IT průšvihů totiž vlastně vznikla v důsledku až překvapivě lajdácké chyby.

Že se nemůže nic stát? Ale ano, podívejte se. Tohle jsou jen střípky z celé záplavy IT chyb, ale střípky, které jsou důkazem dalekosáhlých důsledků i drobných opomenutí.

Letošní červencový výpadek počítačů s operačním systémem Windows máme ještě v čerstvé paměti. Chybná aktualizace bezpečnostního softwaru společnosti CrowdStrike způsobila ​„modrou obrazovku smrti“ na celkem asi 8,5 milionech počítačů. Podle mnoha zdrojů šlo o dosud nejdalekosáhlejší IT výpadek. Náprava vyžadovala v mnoha případech ruční smazání vadných souborů, což zabralo i několik dní. 
Pikantní je, že CEO CrowdStrike George Kurtz za sebou má už jeden předchozí kolosální průšvih: update bezpečnostního softwaru společnosti McAfee způsobil v roce 2010, kdy byl Kurtz CTO firmy, jiný masivní výpadek. Tomu se říká smůla. Nebo ne?

V roce 2018 vyšel najevo skandál okolo sběru dat společností Cambridge Analytica od uživatelů Facebooku. Potíž byla v tom, že firma sbírala data od uživatelů bez jejich souhlasu a následně je využívala v cílení politické reklamy. Pokoutně získaná data nakonec způsobila krach této společnosti a podryla důvěru uživatelů ve Facebook. Ovšem asi jen na chvíli.

Že může být velkým průšvihem i záměrně vytvořený software, který umožňuje určitou kličkou obejít ne tak jednoznačná pravidla, ukázal v roce 2015 skandál Dieselgate. Koncern Volkswagen v něm byl usvědčen z toho, že obcházel u svých vznětových motorů emisní regulace, a to díky softwaru, který uměl detekovat, že vůz právě prochází testem. Volkswagen, ale následně i další automobilky, které, jak se ukázalo, dělaly něco podobného, stála kauza miliardy dolarů a odešly ze skandálu se silně pošramocenou pověstí.

Úniky dat jsou dnes až překvapivě běžné a o větších či menších odborná média referují téměř rutinně. Ty největší se dotkly mnohokrát i více než jedné miliardy uživatelů. To je i případ opakovaných úniků dat společnosti Yahoo, které hackeři zcizili data asi jedné miliardy (ale podle některých zdrojů i všech tří miliard) uživatelských účtů. Stalo se tak v roce 2013, ale v dalších letech se úniky ještě opakovaly. Firmu (a její původní majitele i nového majitele Verizon) stály úniky stovky milionů dolarů.

Na některé chyby se můžeme připravit. Byl to i případ takzvaného fenoménu Y2K, v rámci kterého došlo k určité veřejné panice, co se vlastně stane s počítači, když se datum z 31. 12. 1999 přehoupne na 1. 1. 2000. To kvůli tomu, že rok v mnoha počítačových systémech reprezentovaly dvě číslice, a pro počítače by tak po roce 99 nastal rok 00. 

To mohlo mít dramatické následky. Nakonec ale nemělo, ať už díky včasným updatům, nebo tomu, že ona ​„chyba“ vlastně nic nezpůsobila. Nicméně v rámci všeobecné paniky utratili lidé a firmy za přípravu na případný výpadek podle některých zdrojů i stovky miliard dolarů.

Za mnohé velké IT průšvihy jsou zodpovědné velké korporace. Nicméně jeden z prvních veřejně probíraných problémů v dobách rozmachu internetu způsobil jediný student. Tehdy 23letý Robert Morris vytvořil v roce 1988 počítačového červa, který se šířil prostřednictvím novinky jménem Internet. 

Jeho výtvor nakazil asi 10 % (tedy asi 6 000) k němu připojených počítačů. Červ původně neměl škodit, ale kvůli chybě, kterou kód obsahoval, způsoboval zpomalování počítačů až na hranici použitelnosti. Tomu se říká dvojitý problém. Morris za něj dostal tříletou podmínku, 400 hodin veřejně prospěšných prací a pokutu 10 000 dolarů.

Je to první velká IT chyba s významnými následky? Možná ne, ale je to první taková chyba, které se dostalo široké pozornosti veřejnosti. Sonda Mariner 1 se měla v roce 1962 stát první lidskou sondou u cizí planety, mířila k Venuši. Jenže kvůli selhání rakety byla 290 sekund po startu zničena. 

Průšvih způsobila chyba v rovnicích pro navádění. Ty byly původně psány ručně a při rutinním přepisu do počítače si nikdo nevšiml, že rovnice není správná. Výsledkem byly škody asi za 18,5 milionu dolarů (v dnešní hodnotě asi desetinásobek), NASA se však poučila, jak důležitý je debugging softwaru.