Když nevíte, jak se správně zep­tat AI, zepte­jte se AI

V bance se Lukáš věnu­je umělé inteligen­ci jako kom­pe­ten­ci. Zají­mavé přit­om je, že inspiraci hledá i při hraní deskových her, kde se snaží prak­ticky využí­vat AI. ​„Každý hráč to zná. Můžete hru znát sebelépe, ale vždy se najde situ­ace, která vás přek­vapí, a vy se jí snažíte vyřešit co nejlépe, aby hra, a hlavně hráči, nez­tratili tem­po a celý zážitek nezkazi­lo neustálé lis­tování v pravi­dlech. A to AI řeší za vás,“ vysvětluje. 

V České spořitel­ně jde o první pří­pad, kdy mají všich­ni zaměst­nan­ci osvo­jit ste­j­nou kom­pe­ten­ci, a to konkrét­ně efek­tivní využívání AI. Podle něj je to log­ický krok, pro­tože umělé inteligen­ci se dnes nelze vyh­nout. Přirovnává ji k angličt­ině, bez které se dříve nebo později neobe­jdeme. ​„Je možné bez ní žít, ale je to jako snažit se dnes fun­go­vat bez inter­ne­tu nebo smart­phonu. Jde to, ale člověk se tím sám vyřazu­je ze hry,“ říká. Pokud chce Česká spořitel­na patřit mezi lídry v této oblasti, je podle něj klíčové, aby AI neovlá­dala jen skupina nadšenců, ale skutečně všichni. 

Efek­tiv­i­tu práce s AI nevnímá pouze skrze běžná měřít­ka, jako je úspo­ra času nebo nák­ladů. Za zásad­ní považu­je moment, kdy díky ní člověk dokáže dělat věci, které dříve neuměl. Sám uvádí, že nemá IT back­ground ani neumí pro­gramo­vat, přesto si dokáže během pár hodin vytvořit aplikaci. ​„Za mě je práce s AI dlouhodobá inves­tice, která se vám něko­likaná­sob­ně vrátí,“ dodává. Velkým tématem je také promp­tování. Přestože dnes exis­tu­jí celé příručky, jak správně for­mulo­vat zadání, očekává, že výz­nam této doved­nos­ti bude pos­tup­ně kle­sat. Přirozený jazyk je stále důležitější a samot­ná AI dokáže s tvor­bou promp­tů pomo­ci. ​„Stačí se jí tedy zep­tat, jak se máte správně zep­tat,“ říká s nadsázkou. 

Práce s AI podle něj rozvíjí i další schop­nos­ti, které s ní na první pohled nesou­vise­jí. Klíčová je imag­i­nace, tedy schop­nost přicházet s nový­mi nápady. Tech­nolo­gie se neustále zlepšu­jí, ale lim­item zůstává lid­ská před­sta­vivost. Důležitý je také mind­set, nebát se změnit svůj pohled na věc a mít chuť zkusit věci dělat jinak než obvykle. 

Ve své kaž­do­den­ní prá­ci využívá Copi­lot, který mu pomáhá se suma­riza­cí schůzek, úpravou tex­tů, brain­stormingem nebo přípravou prezen­tací. Nemá ale pevně dané úkoly, které by vždy dele­go­v­al na AI. Spíše si vybu­doval návyk, kdy u každé čin­nos­ti zvažu­je, zda by mu AI mohla pomo­ci. Podob­ný příst­up doporuču­je i v osob­ním živ­otě. Podle něj neex­is­tu­je žád­ný uni­verzál­ní ​„zlatý prompt“, který by fun­go­val za každého. Klíčem je zkoušet, exper­i­men­to­vat a sdílet zkušenos­ti s ostatními. 

Zají­mavý pohled nabízí i na hrani­ci mezi využíváním AI a ​„pod­váděním“. AI podle něj skvěle pomáhá překonat tzv. syn­drom prázd­né stránky. ​„AI vymys­lí první draft a ten už si doladíte podle sebe, dáte obsahu ​“svou” podobu. Hlavní je nedo­stat se do situ­ace, kdy si necháte pomocí AI vygen­erovat kom­plet­ní email, do kterého vůbec neza­sáh­nete, a další uži­va­tel použi­je AI na to, aby mu jej shrnu­la a odpověděl,“ doplňuje. 

Ve vzdělávání vidí velký poten­ciál přede­vším v AI agen­tech, tedy nástro­jích navržených pro speci­fické úkoly a potře­by. Přesto má za to, že jejich možnos­ti zatím zdale­ka nej­sou plně využité. Firem­ní hes­lo ​„zkoušej, sdílej, inovuj“ podle něj dokonale vys­ti­hu­je i samot­nou pod­statu AI. Ta nabízí bezpečný pros­tor pro exper­i­men­tování bez obav z chyb. ​„AI vytváří skvělé psy­cho­log­ické bezpečí pro vaši prá­ci i tvor­bu,“ říká.

Velký dopad má AI také na lead­er­ship. Vidí posun od jejího vnímání jako nástro­je k roli strate­gick­ého part­nera. Díky rych­lé­mu zpra­cov­ání dat může leader činit infor­movanější rozhod­nutí a ušetřený čas věno­vat lidem, rozvo­ji týmu a inovacím. 

Závěrem se dotýká i toho, proč má AI ten­den­ci uži­vatele chválit a souh­l­a­sit s nimi. Je to dáno způ­sobem, jakým jsou jazykové mod­e­ly trénovány – mají být nápo­moc­né a zdvořilé. ​„Je to takový dig­itál­ní ​‚yes-man‘,“ říká. Doporuču­je pro­to AI aktivně vybízet ke krit­ice. ​„Pokud se vám něco nelíbí, řekněte jí to,“ dodává. Právě kri­t­ická zpět­ná vaz­ba může podle něj posunout nejen prá­ci, ale i samot­ného uživatele.