Linux slaví Kristova léta. Zjistěte, proč je tak úspěšný
Operační systém Linux existuje už déle než 33 let. Systém, který se objevil v době velkého růstu popularity výpočetní techniky, je dnes stále vnímán jako jedna z mála alternativ k Windows. V osobních počítačích se nikdy nevyšplhal k extrémní oblibě, ale existují oblasti, kde je skutečně dominantní.
I po 33 letech od svého vzniku je Linux stále vnímán jako „geekovský“ operační systém. A do jisté míry je to tak, vždyť například podle statistik portálu Statcounter mu na poli desktopových operačních systémů patří asi 4,5% podíl. Přitom třeba mezi softwarovými vývojáři je systém oblíbený, používá ho více než 40 % z nich, a zároveň na něm běží drtivá většina z více než 500 nejvýkonnějších světových superpočítačů, je významně preferovaným systémem u cloudové infrastruktury a pohání většinu světových webových stránek.
Zdá se tedy, že Linux je „ten opravdový“ IT operační systém. A do jisté míry to platí. Je to dáno především jeho flexibilitou. V současnosti obsahuje tento open-source operační systém pod správou The Linux Foundation asi 28 milionů řádků kódu, nicméně v praktických aplikacích, tedy distribucích Linuxu či na něm postavených konkrétních řešeních, není kód v podstatě nikdy využit celý. Je to jedna z výhod Linuxu: pro každý účel lze vzít pouze to, co je pro něj z operačního systému potřeba. I díky tomu může Linux stát za velmi specifickými úkoly, od vykreslování hollywoodských triků až třeba po řízení vesmírných misí.
Mého srdce šampion
Zatímco v IT komunitě je důležitá právě flexibilita systému společně s jeho transparentností, která je pak zárukou vysoké úrovně bezpečnosti, běžní uživatelé Linuxu často po systému sáhnou právě proto, že je k dispozici zdarma. To je mimochodem i jeden z důvodů, proč Linux nadprůměrně často využívají různé složky státní správy a samosprávy. Často si od využití Linuxu slibují velké úspory za licence operačního systému i dalšího použitého softwaru.
K Linuxu z tohoto důvodu například v minulosti už dvakrát přešlo hlavní město Bavorska Mnichov a nejnověji k němu přechází celá spolková země Šlesvicko-Holštýnsko. Vzhledem ke kontrole a úrovni soukromí, kterou systém nabízí, ale Linux vítězí i u „tajnůstkářských“ politických systémů, takže dominuje ve státní správě v Číně, svou vlastní linuxovou distribuci má třeba i Severní Korea.
V tomto ohledu se Linux ukazuje být skutečně univerzálním nástrojem, který umí splnit téměř jakékoli požadavky zadavatele daného řešení. Na druhou stranu i vzhledem k tomu mohou být často diskutabilní ony očekávané úspory. V případě jednoduchých uživatelských řešení a aplikací jsou vcelku snadné, v případě komplexnějších řešení jsou ale případné úspory z využití open-source systému často vykoupeny vyššími náklady na vývoj aplikací na míru. I proto možná není Linux tak populární u obecného publika: existují tu stále určité obavy o dostupnost aplikací a kompatibilitu souborů. Ty jsou ale ve většině běžných uživatelských případů, i vzhledem k sílící oblibě různých webových cloudových řešení, dnes již spíše zbytečné.
Důkazem, jak dovede být Linux univerzální, je ostatně fakt, že tento na první pohled „okrajově“ vnímaný operační systém má drtivá většina dnešních uživatelů doslova na dosah svých prstů. Na jádru Linuxu je totiž postaven operační systém Android od Googlu, který jasně dominuje světu chytrých telefonů a ukazuje tak, že Linux má sice otevřené základy, nicméně na nich lze postavit i specifická a poměrně uzavřená uživatelská řešení. Taková, která umí i všelijaké speciality, od zmíněného řízení vesmírných misí třeba po takovou drobnost, jako je možnost využívat monitor svého počítače v libovolné diagonální (nakloněné) poloze.
Ano, i tohle je drobná specialita Linuxu, systému, který v roce 1991 jako svůj malý osobní projekt vytvořil Linus Torvalds. Projekt, který označoval jako hobby a který podle jeho vlastních slov neměl být ničím velkým a profesionálním.
