Máte pocit, že nic neumíte? Nejste sami – jak překonat imposter syndrom ve světě IT a AI
V rychle se měnícím světě IT není pocit nejistoty nic neobvyklého. Imposter syndrom – ten vnitřní hlas, který říká: „Sem nepatřím, moje úspěchy jsou náhoda“ – postihuje začátečníky i ostřílené profesionály. S rychlým technologickým pokrokem, vysokými očekáváními a nástupem AI, která zvládá rutinní úkoly na počkání, se tento pocit u mnoha ajťáků ještě zesiluje. Co s tím?
Imposter syndrom: Co to je a proč trápí tolik lidí v IT?
V dynamickém světě IT se neustále objevují nové technologie, nástroje a trendy. Pocit, že „nejsem dost dobrý“ nebo že „každou chvíli mě někdo odhalí jako podvodníka“, zažívá řada profesionálů – ať už jde o juniory nebo zkušené vývojáře. Tento fenomén se nazývá imposter syndrom a v IT je mimořádně rozšířený.
Podle studie publikované ve Frontiers in Psychology se s ním potýká až 58 % lidí v technických profesích. Další výzkumy ukazují, že až 70 % lidí zažije imposter syndrom alespoň jednou za život – bez ohledu na zkušenosti nebo postavení.
Lidé trpící imposter syndromem mají neustálou potřebu dokazovat svou hodnotu. To může vést k přetížení, stresu a dlouhodobému tlaku na výkon, což jsou ideální podmínky pro vyhoření.
Jak syndrom podvodníka poznat?
Imposter syndrom se projevuje v několika formách, ale mezi nejčastější patří:
Pochybnosti o vlastních schopnostech – přestože máte za sebou úspěchy, necítíte se dostatečně kvalifikovaní.
Strach z odhalení – obava, že ostatní zjistí, že nejste tak dobří, jak si myslí.
Přičítání úspěchů náhodě – místo uznání vlastní práce si říkáte, že jste měli jen štěstí.
Perfekcionismus a obava z každé chyby – usilujete o dokonalost, protože se bojíte selhání.
Začátečníci se často podceňují, přeceňují schopnosti ostatních a bojí se selhání. Srovnávají se se zkušenějšími kolegy a mají pocit, že „nikdy nebudou dost dobří“.
U lidí na vedoucích pozicích imposter syndrom pramení z vysokých očekávání – i přes úspěchy mají pocit, že si své místo nezaslouží a ostatní jsou kompetentnější.
💡 Imposter syndrom není známkou neschopnosti, ale spíše důsledkem vysokých očekávání a tlaku v rychle se měnícím oboru.
Jak to vypadá v praxi? „Představte si, že vám v práci poděkují za úspěšný projekt, ale vám okamžitě běží hlavou, že to přece nebylo nic těžkého a zvládl by to každý. Při zadání nového úkolu se obáváte, že odhalí, že na to nemáte. A povýšení? Místo radosti vyvolává akorát úzkost a obavy, jestli vaše síly omylem nepřecenili,“ popisuje Lenka Skalická, IT recruiterka v CGI & kariérní poradkyně v ENGETU.
AI a nové výzvy: Prohlubuje umělá inteligence imposter syndrom?
Svět IT zažívá novou revoluci. Nástroje založené na umělé inteligenci, jako je ChatGPT, GitHub Copilot nebo DALL‑E, nejenže usnadňují každodenní práci vývojářů, ale také zpochybňují dosavadní pohled na jejich dovednosti.
Roste fenomén, který by se dal nazvat AI-induced imposter syndrome – přesvědčení, že nástroje AI nám berou naše schopnosti a hodnotu.
🔹 Automatizace – AI zvládá rutinní úkoly rychleji než člověk. Působí, že její „výkonnost“ je nedostižná.
🔹 Okamžité odpovědi – zatímco vývojář hledá řešení, AI ho nabídne okamžitě, byť ne vždy správně.
🔹 Zvýšená očekávání – firmy chtějí rychlejší výsledky a vyvíjejí tlak na efektivitu zaměstnanců.
Imposter syndrom byl ovšem závažným problémem už před nástupem AI, od té doby se tento fenomén jen prohlubuje.
Jak překonat imposter syndrom a získat zpět sebedůvěru?
Imposter syndrom často přichází v momentech, kdy se pouštíme do neznámých vod, učíme se nové věci nebo přijímáme výzvy mimo naši komfortní zónu. Přestože tento pocit může být nepříjemný, není nutně špatný. Stačí vědět, jak s ním pracovat.
Přijměte pocit nejistoty jako součást růstu
Pokud máte pocit, že na něco nestačíte, znamená to, že se učíte něco nového. Tento pocit není signálem selhání, ale důkazem, že se posouváte vpřed. Ať už se učíte nový programovací jazyk, přebíráte větší zodpovědnost nebo řešíte složitý problém, tento pocit je důkazem, že vystupujete ze své komfortní zóny.
AI není soupeř, ale nástroj
AI vám může práci usnadnit, ale nerozhoduje o vaší hodnotě. Lidská kreativita, kritické myšlení a schopnost spolupráce jsou nenahraditelné.
Učte se z chyb – AI je dělá taky
AI není neomylná, její výstupy často potřebují lidskou kontrolu a kontext. Není ostuda se splést – naopak, chyba je jedním z nejlepších učitelů.
Zaměřte se na dovednosti, kde AI zatím pokulhává
AI nemá kritické myšlení, empatii ani hluboké pochopení kontextu. Rozvíjením těchto schopností si udržíte své místo v IT světě.
Připomínejte si své úspěchy
Neztrácejte se v nejistotě. Zaměřte se na fakta – na projekty, které jste dokončili, a výzvy, které jste zvládli.
Přijměte, že nikdy nebudete vědět všechno.
IT je nekonečně rozsáhlé a nikdo nemůže být expert na vše. Je v pořádku neznat odpověď, dokud ji nenajdete.
Hledejte pomoc a podporu.
Nikdo nečeká, že všechno zvládnete sami. Seniorní kolegové jsou tu od toho, aby vás podpořili, protože i oni si prošli stejným procesem.
Budoucnost IT: AI a lidé spolu, ne proti sobě
AI není hrozba, ale šance. Zefektivňuje práci a umožňuje profesionálům soustředit se na složitější a kreativnější úkoly. Koneckonců v IT světě nejde jen o technologie, ale o to, jak je používáme – AI nám dává příležitost posunout hranice našich možností.
💡 Imposter syndrom nikdy úplně nezmizí – a možná je to tak dobře. Znamená to, že se stále učíme a rosteme.
Lenka Skalická k tomu dodává: „Pokud vás imposter syndrom začne paralyzovat, je čas s ním aktivně pracovat – vyhledat odbornou pomoc a nenechat ho určovat váš profesní směr. Pamatujte, že to nebylo štěstí ani náhoda, které vás dostaly tam, kde jste – jsou to vaše znalosti, zkušenosti a tvrdá práce.“
