PAiONEERS TALKS & Vítězslav Hubený

Víťovi jde o to, aby vývojáři nebyli jen dobře vycvičení kurové, co na přání klientů v závodním tempu tlačí stále nové a nové vejce funkcí. Aby mysleli za klienty a zvažovali, zda má ta která požadovaná ​„vyfikundace“ nějaký smysl. Respektive: Zda přináší skutečnou uživatelskou hodnotu. Což – byť by to měla být logická samozřejmost – je v IT mindsetu objevení Ameriky. Ale také nová kláda, která mnohé citlivější jedince v IT odděleních bere po hlavách jako baseballová pálka. Už nestačí jen chrlit vymazlené kódy, je třeba převzít plnou odpovědnost za produkt i z hlediska jeho uživatelského vlivu a obchodní hodnoty. Což není prča. 

Mnoho korporátních IT měří svou úspěšnost pouze počtem dodaných funkcí nebo řádků kódu. Generují je na maximum jako ty již zmíněné slepice vejce. Už se ale nezajímají, jestli přinesou strávníkům, tj. uživatelům, požitek z opravdu labužnické digismaženice. Fungují jen jako dodavatelé funkcionalit bez strategické vize. Jak to napravit? Dře to, ale jde to. Ovšem jen týmově. 

Mělo by platit, že co programátor, to spolutvůrce produktu. Napsat kód už dnes mnohdy zvládnou i ti, kdo ještě zápasí s nočním pomočováním. Ovšem pochopit, proč se ta která funkce vlastně vyvíjí a jaký bude její dopad, už je vyšší dívčí. IT si tímto mentálním posunem očividně (ale řada z nich ráda) citelně komplikují život: Z pozice ​„servisáků“ se více či méně úspěšně vtírají od rolí klíčových byznys partnerů. Což sice mnohdy není žádná výhra, ale určitě to má smysl. 

Značná autonomnost? Výsledkem může být vývoj samý chaos.
Navíc okořeněný pekelnou neefektivitou. Každý si ​„matlá“ svůj díl pomyslného traktůrku… A když stroj (produkt) slavnostně vyjede na pole, mnohdy nezvládne vyorat ani bramboru. Rigidní centralizace ovšem zase brzdí inovace, spoutává kreativitu do vězeňského bludiště jízdního řádu procesního vývoje.

Kudy tedy z toho ven? Optimální cesta vede přes budování sdílených nástrojů a frameworků, které developerům umožní rychleji iterovat a soustředit se na podstatné aspekty. K čemuž se využívají moderní DevOps nástroje, jako jsou Kubernetes k orchestraci kontejnerizovaných aplikací, CI/CD pipeline pro automatizaci nasazení nebo Infrastructure as Code (IaC) pro správu infrastruktury.

Měřit úspěšnost IT pomocí počtu user stories nebo uzavřených/​implementovaných featur je zavádějící, lidově řečeno na pytel. Správně nastavené metriky se zaměřují na skutečnou hodnotu, kterou software přináší uživatelům a byznysu. (Což se ovšem – pravda – měří o dost hůře. A ještě hůře účtuje.) 
Dobrý kód nemusí být nutně objemný… Nejlepší kód je ten, který vůbec nemusí být napsán, protože se ukáže, že funkce není potřebná. Klíčovou roli v tomto bodě hrají monitoring a sběr dat pomocí observability nástrojů, jako jsou Prometheus, Grafana nebo OpenTelemetry. 

Jedním z příkladů aplikace nastíněného přístupu bylo nasazení digitálního procesu poskytování úvěrů. (V České spořitelně, kde jinde.) Tradičně by šlo o maratón komplexních specifikací a nekonečného testování. A výsledkem by byl jako většinou produkt, v němž by poletovalo více much než v blízkosti kadibudky. Nastala by dlouhá a úmorná fáze jejich vychytávání…  
Tentokrát na to však šli odpovědní a strategicky smýšlející IT jinak. Vychytrale za 14 dní sfoukli minimálně životaschopný prototyp (MVP) v podobě jednoduché lišty, nasadili ho a… 

Sbírali poptávky klientů. Získali tak cenná data o chování zákazníků. Takže strategii dalšího vývoje nevařili z vody a mlhavých domněnek, což počet potenciálních much zredukovalo účinněji než sebelepivější mucholapka. K vývoji byl využit přístup feature flagging, který umožnil postupné zapínání funkcí na základě A/B testování a sledování klíčových metrik. 

Víťa Hubený není ani Libuše, ani Pýthie, ba ani Nostradamus.
Něco ale po nich musel podědit, protože jeho vize mají něco do sebe. Budoucnost vidí v ještě větší orientaci na data, optimalizaci prioritizace projektů a dalším posilování odpovědnosti vývojových týmů. A v rámci svých lidských sil se zjevně snaží zajistit, aby se tato jeho vidění naplnila a IT České spořitelny se ještě výrazněji transformovalo ve strategickou jednotku, která pomáhá utvářet budoucnost bankovnictví, nejen otrocky plnit zadání byznysu. 

Chcete kráčet ve Víťových šlépějích, a přesunout tak jak kvalitu, tak pocit smysluplnosti svého činění do vyššího levelu? Prima! Ale bacha. Dakar je proti tomu vyhlídková jízda dětským kočárkem.
Změna mindsetu není jednoduchá. Navíc vyžaduje nejen technické inovace, ale především změnu firemní kultury. Nezbytná je i vůle přemýšlet nad IT produktem novým způsobem. A myšlení je velmi často proklatě au, au záležitost.