Paradox spamu. Může ho být čím dál víc, jeho výskyt ale klesá

Ve světě kyberpunkových detektivek se říká, že hackeři mají vždycky náskok před zákonodárci. Ti, kdo zneužijí supermoderní technologii, svým způsobem ukazují, co všechno je díky ní možné, když člověk zapomene na morální kompas. Kladní hrdinové to pak musí nějak dohnat.
Když to s jen mírnou nadsázkou přenesete do světa e‑mailů, dostanete podobný výsledek: s prvním mailem, který se ve formě jedniček a nul přenesl z jednoho počítače na druhý, se někde objevil i první nápad, jak z nové technologie udělat prostředek pro své nekalé cíle. A nemusí jít hned o digitální vloupačky – stačí zneužít mailu tak, aby se stal bombardérem pro kobercové nálety, jež nebohým uživatelům internetu zaplní e‑mailovou schránku nerelevantním obsahem.
První spam nabízel politikům služby dentisty
Spam čili masově šířené nevyžádané sdělení přitom předběhlo i samotnou technologii internetu a e‑mailu. Spam se chytl už předcházející technologie, která poprvé umožnila oslovit masové publikum, totiž vynálezu telegrafu. První spam svého druhu tak poctil svět svou existencí v roce 1864, kdy se na všechny strany rozletěl první nevyžádaný telegram (týkal se služeb zubaře a cílil především na politiky). Bylo to něco tak ohavného, že se z toho stal rychle mainstream – a během velké hospodářské krize v Americe už šlo celkem o evergreen, v jehož rámci se po telegramu šířily především ne tak úplně věrohodné investiční nabídky.
Jakmile se pak objevil první internet, hned na něm do nové doby přisurfoval i první spam (ačkoliv se mu tak ještě neříkalo).
Památného dne 3. května 1978 se na předchůdci dnešní globální sítě ARPANET rozletěla 393 uživatelům (což bylo tehdy závratné číslo) reklama na nový model počítačů od firmy Digital Equipment Corporation.
Teprve 5. března 1994 byl však internet v takové kondici, aby se dvěma právníkům vyplatilo rozeslat historicky první komerční spam – totiž reklamu na právní služby pro imigranty.
V roce 2022 se každý den rozeslalo více než 162 miliard spamů, z čehož vyplývá otázka: jak je možné, že máme v e‑mailu vůbec ještě něco jiného než spam? A co je zajímavější: jak je možné, že čím větší je rozšíření internetu po zeměkouli, tím menší počet spamů je v posledních dvou dekádách zaznamenáván? Skutečně, zatímco v roce 2011 tvořil spam pozoruhodných 80 procent všech e‑mailů, v roce 2020 už to bylo jen 50,37 procenta, a v roce 2023 dokonce 43,6 procenta.
To nás vrací k úvodnímu přirovnání k internetovým padouchům a policistům. Ano, padouši mají ve zneužití technologie náskok, ale internetoví strážníci jim jsou v patách. Narůstající roli v tom hraje využití nástrojů umělé inteligence, především v oblasti detekce spamu a jeho filtrování. Poskytovatelé e‑mailových služeb i bezpečnostní firmy na tento úkol nasazují neuronové sítě, které nadlidskou rychlostí se šířící spam identifikují rychlostí ještě nadlidštější podle opakujících se vzorců jeho obsahu, titulků i reputace odesílatele.
Méně četný, ale dokonalejší
Tyto modely pak podle rostoucího datasetu nových a nových spamů zdokonalují své rozpoznávací schopnosti a na míle tak překonávají dřívější metody, které fungovaly na principu filtrů. Filtry sice třídily spamy podle konkrétních pravidel, ale za neustále se učícími neuronovými sítěmi zaostávají.
Zajímavé je, že i když tvůrci spamů vyrazí do protiútoku fíglem, kdy rozpoznatelný text nahradí obrázkem, aby tak obešli detekční schopnosti protispamových umělých inteligencí, existují už nástroje na rozpoznání takových obrázků – vizuální modely umělé inteligence, které znovu kategorizují obsah na základě všech podobných kousků. Stejně tak už je umělá inteligence na vzorku dosavadních spamů schopna rozpoznávat charakteristické vzorce toho, odkud, kdy a jak se spamy šíří, a podle těchto pravidel správně odhadne i ty, které ještě nikdo neposlal.
Síly dobra tak konečně získávají před silami temnoty náskok. Ale bitva nekončí – nástroje umělé inteligence už samo sebou nasazuje i druhá strana. A s jazykovými modely nebylo nikdy možné napsat a rozeslat spam tak neuvěřitelně rychle a v tak ohromujícím množství jako právě dnes.