Testování bez klišé: Jak vypadá QA v České spořitelně

Před­náš­ka neby­la kla­sick­ým aka­demick­ým monolo­gem. Jana ji pojala jako dynam­ick­ou prezentaci plnou prak­tick­ých vhledů, inter­akcí se stu­den­ty a konkrét­ních čísel z reál­ného provozu. 

Odpověď není jednoduchá – od funkčních a bezpečnos­t­ních testů přes testy dos­tup­nos­ti a přís­tup­nos­ti až po zátěžové testování nebo testy komu­nikačních kanálů. Důraz je kladen nejen na tech­nick­ou pre­ciznost, ale i na uži­va­tel­ský zážitek, který dnes může rozhod­nout o tom, zda si klient v aplikaci George nas­taví trvalý příkaz, nebo radši zavolá na pobočku. 

Tester dneš­ka? Umí autom­a­ti­zo­vat, chápe vývo­jový cyk­lus a dokáže jas­ně a srozu­mitel­ně komu­niko­vat. To bylo další sil­né sdělení před­nášky. Jana pop­sala pro­ces náboru testerů v České spořitel­ně, který je víces­tupňový a zaměřu­je se právě na kom­pe­tence, které pře­sahu­jí rámec ​„čistého testování“ a pečlivě zvažu­je jak tech­nické doved­nos­ti, tak týmovou kompatibilitu. 

První kolo prověřu­je znalosti testo­vacích přís­tupů, nástro­jů a čas­to obsahu­je pří­padovou studii. Násle­du­je rozhovor s man­ažerem o kval­itě a spoluprá­ci, závěrečné setkání s týmem pak ověřu­je, zda si ​“sed­nou” i lid­sky – pro­tože dobrá týmová chemie je klíčem k efektivitě. 

Také cer­ti­fikace (např. ISTQB) už není jen ​„hezké plus“ v živ­o­topise. Je to znám­ka pro­fe­sion­al­i­ty a součást společného jazy­ka testerů, vývo­jářů i ana­lytiků. I pro­to motivu­je své QA spe­cial­isty, aby se v tom­to směru rozvíjeli. 

Ros­te také důraz na agilní příst­up, který pos­tup­ně nahrazu­je tradiční water­fall příst­up. Agilní vývoj umožňu­je rych­le­ji dodá­vat hod­no­tu, odhalo­vat chy­by dřív a lépe reago­v­at na zpět­nou vazbu – což vede k vyšší kval­itě i spoko­jenos­ti zákazníků. 

Jed­ním z vrcholů před­nášky byla část věno­vaná dopadu umělé inteligence na testování. Má se manuál­ní tester bát o prá­ci? Podle Jany né, ale měl by se naučit s AI efek­tivně pra­co­v­at. AI může výrazně pomo­ci, napřík­lad při gen­erování testo­vacích scénářů nebo při migraci mezi nástroji. 

Zazněla také klíčová otáz­ka: ​„Je potře­ba testo­vat samot­né AI mod­e­ly?“ Podle Jany rozhod­ně ano. Před­stavi­la pro­to konkrét­ní typy testů, které se na AI zaměřu­jí. Přík­la­dem může být bias test­ing – testy, kdy se zkoumá, zdali AI mod­el nedává něk­terým fak­torům zbyteč­nou důležitost. 

Z před­nášky bylo jas­né, že testování v České spořitel­ně není jen tech­nická dis­ci­plí­na a je zde pod­stat­ný také pilíř důvěry. U banky s mil­iony klien­tů je dos­tup­nost, bezpečnost a přís­tup­nost naprostý zák­lad. A právě pro­to se tolik dbá na kval­i­tu lidí, kteří testování zajišťují. 

U náborů testerů nejde jen o znalosti. Hleda­jí se lidé, kteří dokáží přemýšlet v sou­vis­lostech, komu­niko­vat s vývo­jem a zároveň mít smysl pro detail. Cer­ti­fikace pak nej­sou jen for­mali­ta, ale potvrzení odbornosti.