Testování bez klišé: Jak vypadá QA v České spořitelně
Tester už dávno není jen ten, kdo hledá chyby, ale je plnohodnotným partnerem vývoje. Tak zněl jeden z hlavních vzkazů, který si studenti Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy odnesli z přednášky Jany Zientkové, Vedoucí Centra expertízy testování v České spořitelně. V rámci předmětu Softwarové inženýrství v praxi se s nimi podělila nejen o každodenní realitu testování ve velké bance, ale i o to, jak se celý obor mění pod vlivem automatizace a nástupu umělé inteligence.
Přednáška nebyla klasickým akademickým monologem. Jana ji pojala jako dynamickou prezentaci plnou praktických vhledů, interakcí se studenty a konkrétních čísel z reálného provozu.
Co všechno se v České spořitelně testuje?
Odpověď není jednoduchá – od funkčních a bezpečnostních testů přes testy dostupnosti a přístupnosti až po zátěžové testování nebo testy komunikačních kanálů. Důraz je kladen nejen na technickou preciznost, ale i na uživatelský zážitek, který dnes může rozhodnout o tom, zda si klient v aplikaci George nastaví trvalý příkaz, nebo radši zavolá na pobočku.
Nezmeškejte žádné novinky ITT
Role testera se mění. Automatizace je klíčová
Tester dneška? Umí automatizovat, chápe vývojový cyklus a dokáže jasně a srozumitelně komunikovat. To bylo další silné sdělení přednášky. Jana popsala proces náboru testerů v České spořitelně, který je vícestupňový a zaměřuje se právě na kompetence, které přesahují rámec „čistého testování“ a pečlivě zvažuje jak technické dovednosti, tak týmovou kompatibilitu.
První kolo prověřuje znalosti testovacích přístupů, nástrojů a často obsahuje případovou studii. Následuje rozhovor s manažerem o kvalitě a spolupráci, závěrečné setkání s týmem pak ověřuje, zda si “sednou” i lidsky – protože dobrá týmová chemie je klíčem k efektivitě.
Také certifikace (např. ISTQB) už není jen „hezké plus“ v životopise. Je to známka profesionality a součást společného jazyka testerů, vývojářů i analytiků. I proto motivuje své QA specialisty, aby se v tomto směru rozvíjeli.
Roste také důraz na agilní přístup, který postupně nahrazuje tradiční waterfall přístup. Agilní vývoj umožňuje rychleji dodávat hodnotu, odhalovat chyby dřív a lépe reagovat na zpětnou vazbu – což vede k vyšší kvalitě i spokojenosti zákazníků.
AI jako partner (né hrozba)
Jedním z vrcholů přednášky byla část věnovaná dopadu umělé inteligence na testování. Má se manuální tester bát o práci? Podle Jany né, ale měl by se naučit s AI efektivně pracovat. AI může výrazně pomoci, například při generování testovacích scénářů nebo při migraci mezi nástroji.
Zazněla také klíčová otázka: „Je potřeba testovat samotné AI modely?“ Podle Jany rozhodně ano. Představila proto konkrétní typy testů, které se na AI zaměřují. Příkladem může být bias testing – testy, kdy se zkoumá, zdali AI model nedává některým faktorům zbytečnou důležitost.
Za každým testem stojí člověk
Z přednášky bylo jasné, že testování v České spořitelně není jen technická disciplína a je zde podstatný také pilíř důvěry. U banky s miliony klientů je dostupnost, bezpečnost a přístupnost naprostý základ. A právě proto se tolik dbá na kvalitu lidí, kteří testování zajišťují.
U náborů testerů nejde jen o znalosti. Hledají se lidé, kteří dokáží přemýšlet v souvislostech, komunikovat s vývojem a zároveň mít smysl pro detail. Certifikace pak nejsou jen formalita, ale potvrzení odbornosti.