Chatboti v bankovnictví i náklady pod kontrolou. Doba cloudová nám umožňuje chtít víc
Cloud je základ. Je to moderní nástroj, který poskytuje širokou paletu služeb a řešení. Důkazem jsou jeho různá využití v České spořitelně. Ta patří k největším IT společnostem v Česku a cloudové služby využívá například k tvorbě vlastních řešení, kdy cloud slouží jako zdroj inovací. Ty jsou základem její cloudové strategie.
Není cloud jako cloud. „Cloud se dá využít k řešení různých situací, ve kterých se firmy nachází. Některé, hlavně začínající firmy ho například využívají jako své datové centrum. Jednoduše proto, že by se jim budování toho vlastního nevyplatilo. My ale máme svá vlastní datová centra, ve kterých umíme cenově efektivně provozovat množství svých aplikací. Přesto pro řadu aplikací a řešení využíváme i takzvané veřejné cloudové služby, zejména Microsoft Azure,“ říká Petr Lipka, Enterprise architect České spořitelny. Vlastní datová centra podle něj slouží především k interním potřebám banky, běží tu robustní a tradiční aplikace, které zajišťují základní chod instituce a u nichž prozatím není důvod přesouvat je do externích cloudů.
Veřejný cloud zabezpečený jako vlastní
Důležité je, že i když banka využívá služeb externích (veřejných) cloudů, nadále dbá na nejpřísnější zabezpečení. „Taková řešení musí vždy splňovat veškeré naše bezpečnostní standardy. I když tedy nějaká funkce nebo aplikace běží ve veřejném cloudu, máme vše plně pod kontrolou a naše data i data zákazníků jsou v bezpečí,“ upozorňuje Lipka.
Hranice mezi vlastním a veřejným cloudem se pak často stírá, jelikož konkrétní aplikace, která funguje třeba v externím cloudu, může využívat data uložená v datových centrech banky. Stejně to funguje z hlediska zákazníka – ten nepozná, kde daná aplikace nebo funkce běží. Podle Lipky využívá banka externí cloudové služby zejména jako stavební kameny pro inovaci svých řešení a ke zvýšení rychlosti nasazování a efektivity provozu konkrétních řešení.
„Když jsme zhruba před šesti lety začínali s Microsoft Azure, rozhodli jsme se do tohoto cloudu přesunout jednu konkrétní funkcionalitu: tvorbu výpisů z účtů,“ dává Lipka příklad. Důvodem tohoto přesunu byla zátěž, kterou takový úkol generoval. Byla totiž skoková – výpisy se vytvářejí vždy na konci měsíce a v tu chvíli při nutnosti vyrobit co nejrychleji výpisy pro pět milionů klientů dramaticky roste potřeba dostupného výkonu.
„Právě cloud nám tuto výkonovou elasticitu zajistil,“ říká Lipka.
Ale dodává, že časem se výhoda přesunu daného řešení do externího cloudu trochu vytrácí. „Začali jsme do této aplikace přesouvat i další agendy a najednou už je vytížení v čase mnohem rovnoměrnější. Začínáme tedy přemýšlet, co s tím, protože obecně je externí cloud na takové stabilní úlohy dražší než náš vlastní,“ vysvětluje.
Celý vesmír řešení
A i když banka musí třeba i z finančního hlediska vždy zvážit, jestli se vyplatí provozovat konkrétní řešení vlastními silami, nebo zapojit externí cloud, v některých případech vlastně není jiné cesty.
„Sami jsme si vyzkoušeli, že ne vše je pro nás snadné a možné ve vlastním prostředí zprovoznit. Jsou věci, které jdou ve veřejném cloudu nasadit podstatně snáze a hlavně rychleji,“ vysvětluje Lipka.
Většinou jde v takovém případě o zcela nová řešení, která dosud v privátním cloudu nebylo možné realizovat. Příkladem je nasazení chatbotů v internetovém bankovnictví. Možnost chatu tu byla i v minulosti, ale zákazník v takovém případě vždy interagoval se zaměstnancem call centra a chat byl určitou alternativou k telefonickému hovoru. Teď však banka ve své aplikaci George využívá chatbota s umělou inteligencí, který běží na technologii Azure Open AI. „Vytvořili jsme tak zcela novou funkci, která automatizuje dosud čistě manuální činnost,“ zdůrazňuje Lipka s tím, že postavit funkci ve vlastním prostředí by bylo časově i z hlediska nároků na zaměstnance příliš náročné, až nemožné.
Základem řešení je velký jazykový model (LLM), tedy v podstatě natrénovaná AI s obecnými znalostmi. Banka pak tento model naučila znát a pochopit její vlastní dokumenty. „Ty zůstávají u nás, ale AI je má zmapované a umí posoudit, jaké konkrétní části dokumentů poslouží jako odpověď na zákazníkovu otázku,“ říká Lipka. V praxi to funguje tak, že AI ví, které pasáže pro danou situaci potřebuje, a interní systémy banky je do jejího systému na požádání dodají.
„To, že máme přístup k Open AI jako jeden z early adopters této služby, nám dává možnost vytvářet skutečné inovace.
Je skvělé, že můžeme pracovat s technologiemi, které často ještě nejsou standardně dostupné,“ říká Lipka s nadšením.
Do cloudu třeba banka přestěhovala i nástroje pro své datové vědce. „Vybudovat v podstatě samoobslužnou platformu pro vytváření datových modelů, ve které mohou naši datoví vědci bezpečným způsobem využívat bez omezení naše data, se nám ve vlastním prostředí jednoduše nedařilo. Díky Azure jsme ale něco takového zprovoznili rychle a teď mají naši datoví vědci vlastní laboratoř,“ usmívá se Lipka.
Bankovnictví a náklady pod kontrolou
Cloudové prostředí Česká spořitelna využívá také pro vývoj větších aplikací. „Umíme v něm udělat vše, od vývoje a testování až po vlastní rutinní provoz,“ zmiňuje Lipka. Úplně nově tak například v prostředí Azure banka postavila internetové bankovnictví pro korporátní klienty. „Naše týmy ho postavily doslova na zelené louce, což jim umožnilo navrhnout řešení podle moderních cloudových principů,“ říká Lipka.
Cloud umožňuje v takových případech při správném nastavení procesů lépe držet náklady pod kontrolou. „Důležité je, že za dané aplikace, včetně nákladů na jejich provoz i rozvoj, je vždy zodpovědný konkrétní tým. A ten dovede nutnost dalších investic nebo třeba důvody náhlého zvýšení zátěže vyhodnotit lépe než centrální IT nebo nákup. Zároveň umí snadno reagovat na některé drobné neefektivity, které by v centrálním provozním modelu zůstaly skryté,“ zmiňuje Lipka důležitost kontroly nákladů takříkajíc „u zdroje“. Tuto oblast, nazvanou FinOps, jsme již na blogu IT Trendy popisovali.
