Z banky je jedna z největších IT firem v Česku. Software mění všechna odvětví

Zhruba do přelomu tisíciletí bylo rozdělení úkolů různých odvětví poměrně jasné. Banky se staraly o peníze klientů, automobilky vyráběly auta, energetické společnosti dodávaly energetické komodity. A softwarové společnosti vyráběly a dodávaly software. Jenže s masivním nástupem internetu došlo k dramatickým změnám, a zatímco v minulosti například banky potřebovaly především schopné bankéře a třeba odborníky na (nejen) fyzickou bezpečnost, dnes prakticky celá ekonomika prahne po odbornících na vývoj softwaru a lidech s digitálními dovednostmi.

Software totiž doslova prostoupil každou oblast lidské činnosti. Dobrým příkladem jsou v tomto ohledu automobily. Elektronika se u nich objevila v závěru 70. let, kdy u GM poprvé (v modelu Oldsmobile Toronado) použili elektronické řízení zapalování.
Jak napsal magazín IEEE Spectrum, na počátku 80. let obsahovaly první pokročilejší řídicí jednotky asi 50 000 řádků kódu. Dnes jsou tato čísla dramaticky jiná.

Podle publikace magazínu Motor Trend nazvané Coding the Car mají i ty nejjednodušší současné automobily postavené podle přísných evropských nebo amerických předpisů 100 řídicích jednotek, špičkové vozy snadno překračují počet 150 řídicích jednotek a v takových autech běží software s více než 150 miliony řádků kódu.
Pro porovnání, různé odhady hovoří o tom, že aktuální Windows 11 obsahují celkem přes 50 milionů řádků kódu.

„Software bude stát za 90 % inovací v automobilech,“ prohlásil už v roce 2019 tehdejší šéf koncernu Volkswagen. I proto například právě koncern, do něhož patří také česká automobilka Škoda, vytvořil svůj vlastní ​„software house“, specializovanou společnost CARIAD. Ta řeší centrální vývoj softwaru a digitálních služeb v koncernu s tím, že jednotlivé automobilky mají samozřejmě i své specialisty, oddělení a firmy na vývoj softwaru.

 Podobné tempo růstu významu softwaru ovšem probíhá i v dalších odvětvích. Většina lidí sice stále chodí nakupovat do supermarketu nebo samoobsluhy, ale třeba právě i taková rutina jako nakupování potravin má dnes své skvěle funkční digitální alternativy.
A také v samotných obchodech míra digitalizace roste, třeba i díky možnostem plně samoobslužného nakupování.

Potřeba efektivněji předvídat a řídit energetické toky z obnovitelných zdrojů zvyšuje důležitost softwaru nejen u samotných energetických společností, ale i v domácnostech, které nejenže energii spotřebovávají, ale často také vyrábějí. Ve zdravotnictví pomáhá software s komfortnějším odbavováním pacientů a stal se i důležitou součástí efektivní léčby.

Dramatickou vlnou digitalizace prochází rovněž bankovnictví. Technologie do tohoto odvětví pronikají zhruba od 50. let. Tehdy se objevily první kreditní karty, v 60. letech přišly první bankomaty, bankovnictví však stále zůstávalo v drtivé většině osobní a ​„manuální“ záležitostí. Ale právě tehdy začal i nástup počítačů. V 70. letech vznikly elektronické platební systémy, mezinárodní platební síť SWIFT funguje od roku 1973. Osmdesátá léta přinesla v mezinárodním měřítku nástup telefonního bankovnictví, aby v 90. letech převzalo otěže bankovnictví internetové. Úvod druhé dekády nového tisíciletí pak přinesl novinku v podobě mobilního bankovnictví. Banku tak má většina uživatelů prakticky vždy na dosah.

To samozřejmě v bankovnictví výrazně zvýšilo potřebu IT specialistů. Zatímco ještě krátce po přelomu tisíciletí měla Česká spořitelna nižší stovky odborníků na tuto oblast, v současnosti pro ni pracuje (včetně externistů) zhruba 1 500 IT odborníků a toto číslo nadále roste.
Díky tomu patří Česká spořitelna k největším IT společnostem v Česku. Přitom stále zůstává především bankou, která obsluhuje zhruba 4,5 milionu klientů.