Z banky je jed­na z největších IT firem v Česku. Soft­ware mění všech­na odvětví

Zhru­ba do přelo­mu tisí­ciletí bylo rozdělení úkolů různých odvětví poměrně jas­né. Banky se staraly o peníze klien­tů, auto­mo­bilky vyrábě­ly auta, ener­get­ické společnos­ti dodá­valy ener­get­ické komod­i­ty. A soft­warové společnos­ti vyrábě­ly a dodá­valy soft­ware. Jenže s masivním nás­tu­pem inter­ne­tu doš­lo k dra­mat­ick­ým změnám, a zatím­co v min­u­losti napřík­lad banky potře­bo­valy přede­vším schop­né bankéře a tře­ba odborníky na (nejen) fyz­ick­ou bezpečnost, dnes prak­ticky celá ekonomi­ka prahne po odbornících na vývoj soft­waru a lidech s dig­itál­ní­mi dovednostmi.

Soft­ware totiž doslo­va pros­toupil kaž­dou oblast lid­ské čin­nos­ti. Dobrým přík­la­dem jsou v tom­to ohle­du auto­mo­bi­ly. Elek­tron­i­ka se u nich objevila v závěru 70. let, kdy u GM poprvé (v mod­elu Oldsmo­bile Toron­a­do) použili elek­tron­ické řízení zapalování.
Jak nap­sal mag­a­zín IEEE Spec­trum, na počátku 80. let obsa­ho­valy první pokročile­jší řídicí jed­notky asi 50 000 řád­ků kódu. Dnes jsou tato čís­la dra­mat­icky jiná.

Podle pub­likace mag­a­zínu Motor Trend naz­vané Cod­ing the Car mají i ty nej­jednodušší součas­né auto­mo­bi­ly postavené podle přís­ných evrop­ských nebo amer­ick­ých před­pisů 100 řídicích jed­notek, špičkové vozy snad­no překraču­jí počet 150 řídicích jed­notek a v takových autech běží soft­ware s více než 150 mil­iony řád­ků kódu.
Pro porovnání, různé odhady hov­oří o tom, že aktuál­ní Win­dows 11 obsahu­jí celkem přes 50 mil­ionů řád­ků kódu.

„Soft­ware bude stát za 90 % ino­vací v auto­mo­bilech,“ prohlásil už v roce 2019 tehde­jší šéf kon­cer­nu Volk­swa­gen. I pro­to napřík­lad právě kon­cern, do něhož patří také česká auto­mo­bil­ka Ško­da, vytvořil svůj vlast­ní ​„soft­ware house“, spe­cial­i­zo­vanou společnost CARI­AD. Ta řeší cen­trál­ní vývoj soft­waru a dig­itál­ních služeb v kon­cer­nu s tím, že jed­notlivé auto­mo­bilky mají samozře­jmě i své spe­cial­isty, odd­ělení a firmy na vývoj softwaru.

Podob­né tem­po růs­tu výz­na­mu soft­waru ovšem probíhá i v dalších odvětvích. Větši­na lidí sice stále chodí nakupo­vat do super­mar­ke­tu nebo samoob­sluhy, ale tře­ba právě i taková ruti­na jako nakupování potravin má dnes své skvěle funkční dig­itál­ní alter­na­tivy.
A také v samot­ných obchodech míra dig­i­tal­izace ros­te, tře­ba i díky možnos­tem plně samoob­služného nakupování.

Potře­ba efek­tivněji před­ví­dat a řídit ener­get­ické toky z obnovitel­ných zdro­jů zvyšu­je důleži­tost soft­waru nejen u samot­ných ener­get­ick­ých společnos­tí, ale i v domác­nos­tech, které nejenže energii spotře­bová­va­jí, ale čas­to také vyrábějí. Ve zdravot­nictví pomáhá soft­ware s kom­fort­nějším odbavováním pacien­tů a stal se i důleži­tou součástí efek­tivní léčby.

Dra­mat­ick­ou vlnou dig­i­tal­izace prochází rovněž bankovnictví. Tech­nolo­gie do toho­to odvětví pronika­jí zhru­ba od 50. let. Tehdy se objevily první kred­it­ní kar­ty, v 60. letech přiš­ly první banko­maty, bankovnictví však stále zůstá­va­lo v drtivé většině osob­ní a ​„manuál­ní“ záleži­tostí. Ale právě tehdy začal i nást­up počí­tačů. V 70. letech vznikly elek­tron­ické plateb­ní sys­témy, mez­inárod­ní plateb­ní síť SWIFT fun­gu­je od roku 1973. Osmdesátá léta při­nes­la v mez­inárod­ním měřítku nást­up tele­fon­ního bankovnictví, aby v 90. letech převza­lo otěže bankovnictví inter­ne­tové. Úvod druhé dekády nového tisí­ciletí pak při­nesl novinku v podobě mobil­ního bankovnictví. Banku tak má větši­na uži­vatelů prak­ticky vždy na dosah.

To samozře­jmě v bankovnictví výrazně zvýši­lo potře­bu IT spe­cial­istů. Zatím­co ještě krátce po přelo­mu tisí­ciletí měla Česká spořitel­na nižší stovky odborníků na tuto oblast, v součas­nos­ti pro ni pracu­je (včet­ně externistů) zhru­ba 1 500 IT odborníků a toto čís­lo nadále ros­te.
Díky tomu patří Česká spořitel­na k největším IT společnos­tem v Česku. Přit­om stále zůstává přede­vším bank­ou, která obsluhu­je zhru­ba 4,5 mil­ionu klientů.