Žádný iPhone. Tohle je pět ikonických mobilů, které si oblíbili vývojáři

První mobilní telefony byly velmi drahé. Jakmile však začaly zlevňovat, staly se zajímavými nejen pro podnikatele a šéfy firem, ale zejména pro nadšence do techniky. Řada z nich se již tehdy profesně věnovala IT. Mobil možná nebyl zpočátku pro vývojáře a IT pracovníky nutným pracovním nástrojem, ale zejména některé modely mobilních telefonů měly až geekovský nádech. A byla to právě IT komunita, která se zasloužila o prvotní rozmach chytrých telefonů ještě v jejich původní podobě, než trh v roce 2007 zásadně změnil Apple a posunul ho k mainstreamu. Podívejte se na přístroje, které si v minulosti IT komunita oblíbila.

Siemens C35 je jedním z mála telefonů, které si oblíbily jak masy uživatelů, tak právě lidé z IT prostředí. Šlo totiž o jeden z prvních kvalitních mobilů za dostupnou cenu. Pro nadšence do IT technologií pak bylo bonusem, že telefony Siemens v té době umožňovaly poměrně rozsáhlé
a relativně snadné úpravy firmwaru. Telefon uživatelům nabízel standardně třeba možnost měnit loga, ale při úpravách firmwaru toho šlo dělat mnohem víc. Pro ​„IT pozitivní“ část populace to byla zábavná výzva.

Tchajwanské HTC je dnes na poli smartphonů trpaslíkem, ale zejména uživatelé z IT komunity vzpomínají na množství jeho přístrojů s láskou, přístroje od HTC si totiž velmi oblíbili. K prvním takovým patřily přístroje s kódovými označeními Tanager, Canary, později třeba Typhoon.
Šlo o první telefony s nedotykovou verzí systému Windows Mobile, na první pohled klasicky koncipované mobily tak překvapovaly svou funkčností a konektivitou. V Česku se jako první od roku 2003 prodával Eurotel Smartphone, ale často se sem dostávaly různé verze od britského Orange označované jako SPV. Tyto přístroje v kapsách uživatelů často nahrazovaly tehdejší kapesní počítače (PDA).

I smartphone T‑Mobile G1 je produktem HTC, důležitější je ale fakt, že to byl první smartphone s operačním systémem Android.
Přístroj s otevřeným systémem založeným na linuxovém jádru si IT specialisty rychle získal, pomohla k tomu i jeho integrovaná qwerty klávesnice. HTC z toho následně těžilo dál, v roce 2010 firma uvedla výkonnější a propracovanější model Desire Z s ještě komfortnější klávesnicí. IT komunitu ale bavily i některé čistě dotykové modely tchajwanské firmy, za zmínku stojí model HTC HD2, který přišel na trh v roce 2009 s tehdy již zastaralým systémem Windows Mobile, ale nadšenci na něj dovedli dostat právě Android, později i v podstatně novějších verzích.

Motorola byla v dřevních dobách mobilů jedničkou tohoto vznikajícího trhu, však také první mobil vyrobila ona. U IT komunity si ale pořádně ​„šplhla“ až podstatně později, když už nebyla zdaleka tak významným výrobcem. V roce 2009 totiž představila smartphone Milestone (v USA Motorola Droid). Uživatele lákal futuristickým designem, výsuvnou klávesnicí se čtečkou otisků prstů
a Androidem. U telefonu navíc šlo snadno měnit firmware a kolem modelu tak vznikla široká komunita, která se věnovala úpravám softwaru pro něj. Významné jádro této světové komunity bylo přitom i v Česku.

Telefony BlackBerry byly ve firmách oblíbené mimo jiné i díky bohatým možnostem vzdálené správy skrz firemní IT oddělení.
Ale samotní IT profesionálové přístroje používali vlastně jen proto, že je v těchto firmách dostali jako služební. Vývoj aplikací nebo vzdálená správa serverů byly systému od BlackBerry v podstatě cizí. Čas obliby u IT komunity a geeků tak pro BlackBerry přišel až v době, kdy firma přešla na Android a nechala telefony pod licencí vyrábět třetí stranu.
Takto vznikl i poslední smartphone BlackBerry s qwerty klávesnicí, model Key2.
Právě kvůli klávesnici a solidní výbavě se tohoto telefonu z roku 2018 mnozí IT profesionálové drželi co možná nejdéle. Náhrada za něj totiž dodnes v podstatě neexistuje.