Evoluce internetových prohlížečů: inovace je změnily k nepoznání

První internetový prohlížeč historie stvořil sám otec internetu, slavný Tim Berners-Lee. Prohlížeč pojmenovaný WorldWideWeb (později přejmenovaný na Nexus) vydal jen pět dní po zveřejnění první internetové stránky, tedy 25. prosince 1990. Stejně jako samotné základy internetu vznikl prohlížeč na počítači platformy NeXTSTEP a veřejnosti byl dostupný od srpna roku 1991. Funkce byly základní a například záložky se řešily trochu oklikou přes odkazování na domovské stránce prohlížeče. Zároveň ale šlo o první WYSIWYG HTML editor. Vývoj netrval dlouho, poslední verze byla vydána v roce 1994.

Na první prohlížeč navázalo několik dalších: historicky druhý byl Line Mode Browser, který přinesl podporu spousty tehdejších operačních systémů a platforem, následovaly MidasWWW, ViolaWWW a v roce 1992 dodnes vydávaný textový prohlížeč Lynx s ovládáním kurzorovými klávesami. Prvním prohlížečem s grafickým uživatelským rozhraním se v dubnu roku 1992 stal Erwise. Následoval prohlížeč Cello, ten v červnu 1993 přinesl grafické rozhraní do operačního systému Windows.

Zásadním pro další evoluci prohlížečů se stal NCSA Mosaic, první prohlížeč, který zobrazoval obrázky přímo v textu, a ne po rozkliknutí ikony v pomocné aplikaci. Mosaic totiž začal éru prohlížečů zaměřených na běžného uživatele, nikoli na odborníky a vědce.
Jeho principy pak využil vedoucí týmu Mosaicu Marc Andreessen při tvorbě svého vlastního prohlížeče Netscape Navigator, který poprvé vyšel v říjnu roku 1994. A od následujícího roku Netscape v podstatě vládl trhu, prohlížeče jako WebExplorer od IBM nebo UdiWWW, který jako první přinesl podporu HTML3, proti němu neuspěly.

Intenzivní konkurenční boj nastartoval až v srpnu roku 1995 Microsoft se svým Internet Explorerem. Ten vznikl na základech odvozeniny Mosaicu, Microsoft tehdy odkoupil společnost Spyglass s jejím prohlížečem Spyglass Mosaic. Tím začala takzvaná ​„válka prohlížečů“. Microsoft mimo jiné zaútočil na svého konkurenta tím, že prohlížeč nabídl zdarma i pro komerční použití, za což se přitom dosud muselo platit. Konkurenční boj znamenal i technologický rozvoj: Netscape přinesl podporu JavaScriptu, oba prohlížeče zaváděly proprietární HTML tagy, Internet Explorer 3 přinesl podporu CSS. Microsoft také vsadil na to, že začal svůj prohlížeč dodávat jako standardní součást operačního systému Windows. To mu rychle umožnilo získávat tržní podíl.

Zatímco ještě v roce 1996 se Netscape těšil z 86% podílu na trhu (IE měl 10 %), situace se rychle obrátila a podle některých zdrojů měl Internet Explorer v roce 1999 podíl až 99 %. Netscape ale tehdy učinil důležitý krok: ze svého prohlížeče vytvořením Mozilla Foundation udělal open source projekt. Netscape sám (už jako součást americké AOL) pokračoval ve vývoji svého prohlížeče do roku 2008, ale mezitím už bujela nová konkurence.

Již v roce 1995 se objevil prohlížeč Opera, který vsázel na určitou ​„lehkost“ a vysoký respekt ke standardům. Za Operu se ovšem platilo. Později pak mohli prohlížeč uživatelé využívat s reklamami, oblibu to ale docela omezovalo. To se začalo měnit kolem roku 2004.
Tehdy vyšel první Mozilla Firefox a Mozilla Foundation začala s Operou více spolupracovat na rozvoji webových standardů. Opera se také v roce 2005 zbavila reklam a stala se prohlížečem zdarma, i to pomohlo růstu její oblíbenosti. V tomtéž roce se rovněž objevila Opera Mini, jednoduchá verze prohlížeče určená pro tehdejší mobilní telefony. V roce 2003 na trh vstoupil také Apple se svým prohlížečem Safari, který přinesl i jádro WebKit, na němž vznikla celá řada dalších prohlížečů. K nim se v roce 2008 zařadil i Google Chrome. A o dva roky později Microsoft přišel se svým novým prohlížečem Edge.

Doba intenzivnější konkurence mezi prohlížeči přinesla celou řadu změn. Třeba funkce jako obnovení dříve zavřených záložek, kompletní obnovu po pádu, kontrolu pravopisu nebo ochranu proti phishingu přinesl v roce 2006 Firefox 2. Tlak Applu (ještě od samotného Steva Jobse) přispěl ke konci Adobe Flash a nástupu technologií jako HTML5 a CCS3. Google přinesl podporu vykreslování 2D a 3D grafiky WebGL a přišel také nový důraz na mobilní zařízení, ze kterých dnes uživatelé přistupují na web celkově častěji než z počítačů.

I díky tomu se do popředí popularity vyšvihl už v roce 2012 Chrome od Googlu, ten dnes drží podíl kolem 65 %. Safari, které je mimochodem standardním prohlížečem na iPhonech, je někde na 18 %, Microsoft Edge si drží podíl nad 5 % s tím, že na platformě PC je to druhý nejoblíbenější prohlížeč s téměř 14% podílem. Firefox, který byl na konci první dekády tohoto milénia nejoblíbenějším prohlížečem, se teď musí spokojit se zhruba 3% tržním podílem. Podíl Opery je ještě nižší, něco kolem 2 %. Opera tak zaostává i za prohlížečem Samsung Internet, který je k dispozici uživatelům telefonů a tabletů korejské značky. A třeba Internet Explorer je od roku 2022 minulostí.