Jak mít náklady na cloud pod kontrolou? Pomůže FinOps
Cloudové služby jsou dnes nesmírně flexibilní, což je jejich velká výhoda. Zároveň ale také drobná záludnost, jelikož ona flexibilita umožňuje relativně snadno a „neviditelně“ nafukovat náklady na využívání takových služeb. Aby se to nedělo, začala Česká spořitelna využívat disciplínu FinOps, která umožňuje mít náklady na cloudové služby plně pod kontrolou.
„Chci, aby naše business týmy měly co největší autonomii a současně využívaly již vytvořených služeb v cloudu. Nejde o to, za každou cenu šetřit. Chci, abychom veškeré zdroje využívali efektivně a aby vynaložené náklady dávaly smysl,“ vysvětluje Daniel Petrlík, který má v České spořitelně oblast FinOps na starosti. To je právě metoda, která v praxi pomáhá k dosažení cíle nákladové efektivnosti cloudových služeb.
Podle definice je FinOps způsob fungování a praxe, která pomáhá maximalizovat obchodní hodnotu cloudových služeb, umožňuje činit včasná a na jasných datech založená rozhodnutí ohledně využití cloudu a vytváří prostředí pro přidělování nákladů zodpovědným týmům. Přitom je důležité zachovat flexibilitu a vysokou míru inovace, kterou cloudové služby umožňují. Toho všeho lze s touto metodou docílit díky spolupráci napříč odděleními společnosti.
„Bylo by snadné říci, že hlídám náklady. Ale tak jednoduché to není. V podstatě provádím finanční inženýring. Sedím s jednotlivými týmy, sleduji trendy v jejich využívání cloudových služeb, hledám nové technologie, které by mohly týmy používat, a snažím se ukazovat a vytvářet výzvy, které by vedly k zefektivnění fungování. Současně pomáhám s plánováním cloudových financí a se samotným transparentním reportingem,“ říká Daniel Petrlík.
S praxí FinOps začali v České spořitelně zhruba v polovině loňského roku a zachytili tak trend nárůstu využívání cloudových služeb. „Přichází jasný trend náhrady lokálních aplikací za ty cloudové a s tím samozřejmě náklady na cloudové služby rostou. Když se ovšem tento přechod provede správně, je to pro Českou spořitelnu finančně výhodné,“ naznačuje Petrlík logiku, která se za využitím FinOps skrývá. Určit přitom přesně, jaké náklady budou cloudové služby představovat a kolik třeba banka ušetří právě náhradou „staré“ aplikace, nemusí být úplně jednoduché. „Dívám se na konkrétní aplikaci, sleduji například, kolik paměti a jader na jakých serverech čerpá, jaké vyžaduje zabezpečení a jaká je její licenční politika nebo jaké jsou nároky konektivity. Teprve potom umím určit náklady s ní spojené v cloudu a ty rozpočítávat na jednotlivé týmy nebo oddělení. Následně musím tyto finanční nároky promítnout i do současného stavu, aby celkové náklady nerostly,“ vysvětluje Daniel Petrlík.
V rámci své práce hledá kompletní řešení, nejen dílčí funkční celky. Určuje například, jaké konkrétní služby budou pro danou aplikaci potřeba, myslí na bezpečnostní stránku a pomáhá se zprovozněním služeb jako takových. Výhodou tohoto centralizovaného přístupu je fakt, že se tak daří odstraňovat některé redundance, ke kterým mohlo při nákupu jednotlivých služeb docházet. „Mám přehled kompletně o tom, jaké zdroje v cloudu banka čerpá a kdo je jak využívá. Tyto služby pak umím nakupovat a zprovozňovat centrálně a podle míry jejich využití rozúčtovávat náklady na konkrétní týmy,“ říká Daniel Petrlík.
Důležité přitom je, aby si tyto náklady uvědomovaly i samotné týmy, které cloudové aplikace a nástroje používají. „Nepotřebují detailní finanční report. To je něco, co vyžaduje controlling. Potřebují vidět reálnou útratu, trendy jejího vývoje a metody, které mohou pomoci zastavit případný růst nákladů,“ říká Petrlík.
A hned dodává, že proto spadá do kompetencí jeho týmu i vzdělávání v této oblast. „Zprostředkovávám školení a certifikace, nestarám se jen o samotnou finanční stránku, ale i o růst cloudové gramotnosti v České spořitelně,“ vysvětluje.
Součástí finanční rozvahy jsou i konzultace s finančním ředitelem. Ten má díky úsilí Daniela Petrlíka jasnou představu, jak náklady na cloudové služby rostou, a zároveň vidí, kde se objevují příležitosti k úsporám: ať už třeba vyřazením starých lokálních aplikací, nebo samotným efektivnějším využitím cloudu.
„Celý proces mé práce je pak taková nekonečná smyčka,“ míní Daniel Petrlík a myšlenku dál rozvíjí: „Začínám ideou, počítám obchodní model u lokální nebo cloudové aplikace, vytvářím architekturu řešení, nasazuji nové řešení, určím rozpočítání počátečních nákladů na jednotlivé týmy, vše zprovozním, sleduji, dělám reporty, snažím se challengovat týmy k úsporám a efektivitě a určuji odhad rozpočtu na služby. To vše vlastně neustále dokola.“ Využití cloudových služeb je díky tomu nejen efektivní z hlediska financí, ale také rychlosti jejich nasazení a míry využívání.
