Vývojář má poslední slovo. I tak jim ale umělá inteligence šetří tuny práce, říká Martin Kobza
Ještě před pár lety by to znělo jako vize z vědecko-fantastického románu, dnes už jsou ovšem pro vývojáře České spořitelny nástroje umělé inteligence standardem. Podle nedávného průzkumu zde s nástrojem GitHub Copilot vykazuje 82 procent vývojářů vyšší produktivitu, průměrnou denní úsporu přes 30 minut práce a nepřehlédnutelné je i signifikantní zvýšení produktivity u juniorních pracovníků.
„V první řadě tento nástroj ulehčí našim lidem práci v situaci, kdy se potřebují s kódem seznámit, a ve druhé, když začínají s novou úlohou a potřebují pro ni sestavit základní kostru,“ přibližuje člen představenstva a provozní ředitel České spořitelny Martin Kobza. „Takové věci vyžadují velké nasazení, s nímž dokáže GitHub Copilot efektivně pomoct.“
Nástroj, o němž je řeč, je společným dílem GitHubu (vlastněného Microsoftem) a OpenAI (kterou Microsoft vlastní ze 49 procent).
Jako jeho největší dosavadní přínos jmenuje Martin Kobza proces,
kdy bylo potřeba vzít to, co fungovalo na staré technologii, a přenést to na technologii novou. „Velmi podobně, jako dnes AI umí přeložit text z češtiny do angličtiny, bylo zapotřebí převést řešení z jednoho vývojového jazyka do druhého. A v tom nám nasazení umělé inteligence šetří až 75 procent práce vývojářů,“ říká Martin Kobza.
Kolega, který většinou poradí správně
Stále je nicméně nutné počítat s tím, že ani umělá inteligence není neomylná. „Je potřeba se na takový nástroj dívat jako na skvělého kolegu, který vám v devíti z deseti případů poradí správně – a jednou ne.“ Vývojář, který s nástrojem pracuje, proto musí vědět, co dělá, a mít poslední slovo.
Stejně významnou pomocnou rukou je v České spořitelně využití GitHubu pro automatizace testů, tedy toho, že kód funguje správným způsobem, a dokumentace kódu. „Když pak odhlédneme přímo od developerské práce, najdeme u nás umělou inteligenci integrovanou i do jiných nástrojů, jako je například Microsoft Copilot,“ dodává Martin Kobza. „Tam může AI pro vývojáře napsat kupříkladu odpověď na e‑mail a výjimkou není ani její využití u další administrativy.“
V čem pomůže umělá inteligence vývojáři naopak nejméně? „Nepochybně v základní přidané hodnotě.
Je to právě vývojář, kdo chápe, v čem má změna kódu spočívat.
Když potřebuje seniorní vývojář upravit pár řádek kódu, tak to prostě udělá – a se svou zkušeností napíše na čtyři řádky to, čím by jich umělá inteligence zaplnila sto.“ A protože chcete optimální výkon bez zabrání vysoké výpočetní kapacity, zkušený člověk v tomto zatím vítězí.
Aplikaci brzy zvládne i laik
Otázku ohledně toho, zda nástroje typu GitHubu postupem času nahradí lidské vývojáře, nicméně není radno přehlížet.
„Vypadá to, že za pár let bude zcela běžné, že i laik dá nástroji zadání a dostane od něj prostou aplikaci. U jednodušších věcí to funguje už nyní,“ říká Kobza. „My v bance ale většinou děláme netriviální úlohy. Máme 637 systémů, které jsou navzájem komplexně prointegrované, a potřebujeme, aby vše fungovalo extrémně optimálně.
Cokoliv, co v něčem s miliony klientů a stamiliony transakcí vytváří neefektivitu, stojí peníze a zpomaluje systém.
Proto soudím, že přinejmenším bez seniorních vývojářů se hned tak neobejdeme.“
Umělá inteligence už tu s námi ale zůstane – a brzy se s ní velmi blízce seznámí i klienti České spořitelny. „Další velká věc teď bude umělá inteligence pro internetové bankovnictví George,“ říká Martin Kobza. „Na principu generativní AI chceme přebudovat George jako osobního asistenta, s nímž už interagujete v podstatě jako s člověkem.
Řeknete nebo napíšete, co potřebujete, a on to vykoná. Pokud se nám to povede, začneme takhle už příští rok měnit způsob, jakým jsou lidé zvyklí ovládat internetové bankovnictví.“
