Jak rozpoz­nat syn­drom vyhoření u soft­warových inženýrů a jak mu předejít

Syn­drom vyhoření už dávno neposti­hu­je jen sociál­ní pra­cov­níky. Pokud je člověk dlouhodobě vys­tavený stre­su a upozadí své potře­by na úkor cizích, vyhořet může úplně každý. I programátor. 

Studie z roku 2022 naz­naču­je, že 2 z 5 tech­nick­ých pra­cov­níků mohou zažít syn­drom vyhoření. 42 % dota­zo­vaných navíc uvádí, že během příštích 6 měsíců uvažu­jí o ukončení pra­cov­ního poměru. 

Práce v IT oboru bývá sice slušně pla­cená a posky­tu­je i další nefi­nanční ben­e­fi­ty – od možnos­ti pra­co­v­at z domo­va až po flex­i­bil­ní pra­cov­ní dobu. To ovšem může svádět k ​„nošení si práce domů“, plnění dead­linů a prá­ci přesčas. Nehledě na to, že vývo­jáři jsou čas­to tak ponoření do kódování, že ztratí pojem o čase. Co se zdá­lo jako chvíle, jsou ve skutečnos­ti dlouhé hodiny. 

Práce soft­warových inženýrů je náročná také ve smys­lu neustálého zvládání nových doved­nos­tí – nejnovějších tech­nologií a trendů – při stá­va­jící pra­cov­ní zátěži. A právě tlak na to, aby IT pro­fe­sionálové byli neustále o krok napřed před konkurencí – může vést v extrém­ních pří­padech až k vyhoření.

Syn­drom vyhoření je mno­hem vážnější typ únavy, kter­ou čas od času zažívá každý z nás. Člověku, který trpí vyhořením, ztěžu­je zvládání stre­su a zvládání i kaž­do­den­ních povin­nos­tí. A člověk se tak ocitá v blud­ném kruhu – neustále se cyk­lí a prob­lém se prohlubuje.

Stres a neustálý tlak na výkon v prá­ci i doma a stra­ch ze sel­hání. Úzkost, že už neb­udete schop­ní dostát poža­davkům okolí, ale někdy i svým vlast­ním ambicím. To jsou něk­teré z fak­torů, které vedou u dříve výkon­ných a schop­ných lidí k tomu, že se náh­le cítí slabí, frus­trovaní a zcela vyčerpaní.

Špat­ně se vám vstává, občas vynecháte oběd, své zájmy jste pověsili na hře­bík, postrádáte radosti z mal­ičkostí, čas­to zapomínáte, uza­vřeli jste se do sebe a nedokážete pře­s­tat myslet na prá­ci? Máte poc­it, že už nemáte co nabíd­nout, špat­ně se soustředíte, jste výrazně méně pro­duk­tivnější, hlavou se vám honí pes­imi­stické myšlenky, cítíte úzkost a beznaděj? 

Vyhoření samo od sebe nezmizí, a pokud se neléčí, čas­to vede k vážným fyz­ick­ým a psy­chick­ým onemoc­něním, jako jsou dep­rese, srdeční choro­by nebo cukrov­ka. Pří­pad­ně vás dostane na samé dno, kdy tělo zko­labu­je v důsled­ku totál­ního vyčer­pání. 

Pokud se u vás symp­to­my vyhoření objeví, nelze je zvrátit krátkodobým odpočinkem. Psy­choter­apie, konzul­tace s psy­cholo­gem či psy­chi­a­trem, a pří­pad­ně medikace mohou být účin­ný­mi prostřed­ky k zotavení.

Důležité je také naučit se nové strate­gie zvládání stre­su a pře­hod­notit svůj pra­cov­ní a živ­ot­ní styl. Léč­ba obvyk­le trvá měsíce či dokonce roky. Pro­to je mno­hem účin­nější syn­dro­mu vyhoření před­cházet. 

„Když se vyhoření nepo­daří pod­chytit včas, může vést k čer­pání delší dov­olené, nepla­cené­mu vol­nu pří­pad­ně i neschopence. Někdy stačí snížit objem práce a úvazek, jindy změnit tým či pro­jekt a někdy dokonce celý obor,“ upřesňu­je Lenka Skalická, IT recruiter­ka v CGI & kar­iérní porad­kyně v ENGE­TU. 

Zdravý živ­ot­ní styl je klíčový pro pre­ven­ci vyhoření. Kromě zajištění dostatečného spánku, zdravé stravy a pravidel­ného pohy­bu, exis­tu­jí další osvědčené tipy, jak se vyhoření obloukem vyhnout.

1. Vyh­něte se mul­ti­task­ingu 

Navz­do­ry všeobec­né­mu přesvědčení, že mul­ti­task­ing pomáhá rych­le­ji dokončit sez­nam úkolů, opak je prav­dou. Ve skutečnos­ti snižu­je pro­duk­tiv­i­tu a kval­i­tu odve­dené práce. Mozek totiž nedokáže dělat dva úkoly najed­nou. Mís­to toho při mul­ti­task­ingu přepíná mezi dvě­ma úkoly tam a zpět. To způ­sobu­je duševní únavu a stres, které mohou vést k vyhoření. 
Soustřeďte se pouze na jeden úkol a omezte rušivé ele­men­ty (jako jsou nofi­tikace na tele­fonu apod.). Tím­to způ­sobem se budete moci dostat do stavu max­imál­ního flow.

2. Pracu­jte s ener­get­ick­ý­mi špička­mi a pok­lesy 

Řiďte a obnovu­jte svo­ji energii tak, abyste zvládli více úkolů za kratší dobu. Pro pre­ven­ci vyhoření jsou však nezbyt­né přestávky (vyzk­ouše­jte napřík­lad tzv. pomodoro tech­niku). 
I přestávky o délce pouhých 5 min­ut mohou stačit k doplnění energie. Ideál­ně pauzy pro­ložte fyz­ick­ou aktiv­i­tou, napřík­lad pro­tažením nebo chůzí.

3. Zařaďte tech­niky vší­mavosti do kaž­do­den­ního živ­ota 

Cvičení vší­mavosti (mind­ful­ness) vám pomůže stát se odol­nější­mi vůči úzkostem, stre­su a vyhoření. Na zmírnění neg­a­tivních emocí v prá­ci můžete vyzk­oušet jednoduchá dýchací cvičení. Vědomé dýchání vám pomůže se uvol­nit a zklid­nit ner­vový systém. 

4. Neza­pomíne­jte na relaxaci a své koníčky 

Najděte si čas na aktiv­i­ty, které vás baví a naplňu­jí – ať už je to čtení, sport, hud­ba, trávení času s rodi­nou a přáteli a další. Pomo­hou vám snížit stres a obnovit energii. 

5. Stanovte si hran­ice 

Naučte se říkat ​„né“ a omezte prá­ci mimo pra­cov­ní dobu. Je důležité stanovit si jas­né hran­ice mezi prací a osob­ním živ­otem. A přede­vším: dodržo­vat je. 
Naučit se odmí­tat úkoly, které pře­sahu­jí vaše kapac­i­ty, a vymez­it si čas na odpočinek a relaxaci je klíčové pro udržení rovnováhy a pre­ven­ci vyhoření. 

6. Dobro­vol­ně se vys­tavte fyz­ick­é­mu nekom­for­tu 

Práce na zahradě, úklid celého bytu, celo­den­ní výšlap někde na horách. Coko­liv, co zajistí mírný nekom­fort pro tělo, ale posílí ducha. Na kon­ci dne tak vyplavíte endorfiny a zároveň uvidíte kus odve­dené práce. 

„Vyhoření je vel­mi poma­lá a plíživá věc, že si ho čas­to všimne dřív okolí, než samot­ný člověk. A právě man­ažeři v rám­ci pravidel­ných hod­no­cení schůzek 1:1 mohou zachytit první varovné signá­ly,“ dodává Lenka Skalická. 

Je také v záj­mu firem, aby se aktivně zají­maly o work-life bal­ance svých zaměst­nanců. Průzkum Nevy­pusť duši ukázal, že pra­cov­ní­ci napříč různý­mi obo­ry mají zájem hlavně o flex­i­bil­i­tu a vol­no navíc. Nejčastěji v podobě sick days (38 %), příspěvku na pro­pla­cení relax­ačních aktiv­it (35 %) nebo delšího vol­na v podobě sabatik­lu (35 %).